Sezóna starším žačkám začala v sobotu 12. září (starší žačky)

Autor: Tomáš Staňa <(at)>, Téma: M - Starší žačky, Vydáno dne: 15. 09. 2020

Sezóna starším žačkám začala v sobotu 12. září (starší žačky)

Starší žačky letos v turnajové formě. Újezd navštívila děvčata z Bohunic a Ivančic.

     První zápas proti Bohunicím byl velice vyrovnaný, poločas skončil o pouhý jeden gól 8:9 v náš neprospěch. Je zcela na místě říci, že Míša v bráně měla za první poločas asi 10 zákroků!

     Do druhého poločasu holky naskočily s pocitem, že ono prokleté vítězství je na dosah, Míša v bráně pokračovala v úžasných zákrocích a našim hráčkám tam sem tam taky něco spadlo. V 7 minutě druhého poločasu nastal střelecký zkrat našich holek. Dlouhých 7 minut holky nedaly gól. Míša v bráně byla sice excelentní, ale obrana stále není taková, jaká by měla být, a tak Míša musela čelit takřka každý druhý útok střelám ze 6 metrů, což je takzvaná tutová šance. Z nadějného výsledku, který byl 8:10 to najednou za dalších 14 minut bylo 11:17. Za dalších 10 minut holky přidaly už jen 4 góly.

     Hrát stejně jako první poločas i ten druhý, výhra by byla na dosah. Škoda.
Zápas nakonec skončil 15:21
Julča Zapletalová - 6 gólů
Anička Jurinová – 3 góly
Nelča Rebrová - 2 góly
Eliška Rebrová – 3 góly
Míša Nesnídalová – cca 45% ( +/- 15 zákroků)

Druhý zápas proti Ivančicím holky prohrály 13:40

     Už při pohledu na skóre je jasné, že soupeř byl herně úplně někde jinde. Za první poločas holky opět daly jen 8 gólů oproti soupeřkám, které daly 20. Dostat za 25 minut, 20 gólů je poměrně dost. Za druhý poločas daly holky jen 5 gólů což je zase na 25 minut hodně málo.
Julča Zapletalová – 8 gólů
Nela Rebrová – 2 góly
Anička Jurinová – 2 góly

Takové menší shrnutí dnešního dvojzápasu:
     Zajisté scházela na hřišti Barča Halíčková, která se ještě zotavuje z nehody, která ji postihla na silnici. Další faktor je ten, že do týmu přibyla spousta nových holek, které hrály svůj první zápas, když pominu turnaj začátkem léta. Už podle střelecké listiny je znát, že to celé táhla sama Julča Zapletalová, je třeba ale i vyzvyhnout Elišku a Nelču Rebrovy, které se od minulé sezóny hodně zlepšily, jak pohybově, tak i střelecky. Získaly větší sebedůvěru, což je velice pozitivní skutečnost. Anička Jurinová stále bojuje s bolavými zády, a tak je pro ni o něco těžší se prosadit, zvláště na pozici pivota, kde rozhodně nic zadarmo nedostane.

     Pozitivní je i to, že holky poslední dobou chodí docela v hojném počtu na tréninky (průměr je 14). To je ovšem základ všeho, a od toho se bude vše odvíjet. Pokud jim tahle skvělá docházka vydrží, holky půjdou herně nahoru. Což by bylo velice fajn, máme sice 2 dobré střelkyně Julču a Báru, obě skončily v TOP 5 střelkyních minulé sezóny. ALE! Házená je týmový sport a góly musí dávat všechny.

     Co ale přetrvává několik let, je nedostatek brankářů, Míša je sice velice šikovná a posouvá se čím dál víc kupředu, ale stejně tak jako žáci mladší i starší, mají Brankáře jen jednoho. (starší ofiko žádného) Pro Míšu ale i ostatní brankáře kteří chytají sami, je velice náročné takhle odchytat celou sezónu. Nejenže mohou přijít zranění z přetrénování, ale i zranění z nepozornosti, kdy brankáři jsou koncem zápasu vyčerpaní a méně soustředění. Gólman během zápasu/tréninku udělá spoustu pohybů chtěných i nechtěných a to dává tělu hodně zabrat. Je úplně jedno, jak je nebo není trénovaný. Tohle si spousta trenérů/rodičů/hráčů neuvědomuje. Být brankářem není jednoduchá věc! (a za to budu bojovat tělem i duší.) Využil jsem tohoto článku i částečně jako inzerát na Brankáře, protože je to opravdu Historicky velký problém ve všech kategoriích. Letos snad poprvé musel jít do brány starších žáků hráč Martin Holešanský, kterého ale musím pochválit za jeho skvělé výkony. Jak se ale do budoucna rozhodne, je jen na něm samotném. Brankářem musíte chtít být, protože nastčené figurky dlouho nevydrží. Pokud někteří váhají, bojí se, nevěří si, máme v Újezdě trenéra brankařů, který jim se vším rád pomůže a poradí, takže bát se není čeho.

     Házené zdar. Brankářům zvlášť. A zase někdy ... 😊.