| Hlavní stránka | A-tým | Ml. dorost | St. žáci | Ml. žáci | Ml. žákyně | Odkazy | Ke stažení | Facebook |

  Nábor do oddílu - aktualizace 8/2017
Nábor do oddílu a tréninky

  Pro rodiče a hráče
Předturnajové info
Kalendář

  Týmy v sezóně 17/18
A tým - muži
Mladší dorost
Starší žáci
Mladší žáci
Mladší žákyně

  Vedení odddílu
Bafuňáři a trenéři

  Čtenář
Jméno:
Heslo:


Registrace | Info
Zapomenuté heslo

  Anketa
V článcích mě nejvíc zajímá

komentář
1466 (1466 hl.)
časová osa gólů
1117 (1117 hl.)
hodnocení hráčů a brankařů
1432 (1432 hl.)
fotky
3357 (3357 hl.)
článek mě zajímá celý a už se těším na další :-)
1086 (1086 hl.)
zajímá mě pouze konečné skóre
1018 (1018 hl.)

Celkem hlasovalo: 9476


  Přehledy

Ankety
TOP 15
Rozšířené vyhledávání
Fotogalerie

  Vrátnice
Vchod pro redaktory

  Házená na netu
Pro ty, kterým se házená nikdy neomrzí, zde máme tři odkazy na archivy, kde jsou k vidění různé zajímavé zápasy :

Ct 4 sport TVcom Logo ehftv.com


  Návštěvní kniha
Toča č.15 13:05 - 26.8.
Diky za to že jste přijeli na turnaj na Sokol Brno 4.Mějte se fajn a držte partu.

L 20:11 - 28.5.
Díky za pochvalu :-). Web běží na redakčním systému PhpRS. Dole je odkaz :-).
Luděk Kubát

Martin2 18:19 - 28.5.
Zdravím. Hezké webové stránky, opravdu dobrá práce!
Prosím v jakém systému tento web běží?

16.11.2010 - 21.11.2010 Chorvatsko - Rijeka 2010 (minižáci)
Vydáno dne 01. 12. 2010 (4058 přečtení)

16.11.2010 - 21.11.2010 Minižáci na turnaji a soustředění v Chorvatsku

Minižáci na turnaji a soustředění v Chorvatsku
16.11.2010 - 21.11.2010

20101116-M-Rijeka Chorvatsko (minižáci)


Úvod
   V téměř standardním temínu, 16.11.- 21.11.2010 jsme po roční pauze opět vyrazili na soustředění do Rijeky. Tentokrát byla akce dlouho dopředu avizovaná a tomu odpovídalo i množství zájemců. Olomoucký Honza Kratina nám přidělil 12 míst a koncem září bylo obsazeno. Zájem mělo 9 dětí a v realizačním týmu byli tři dospělí. V říjnu jsme udělali ve škole nábor a počet zájemců o Chorvatsko se ihned zvýšil. Bohužel bylo plno. Náhradníci se volného místa nedočkali, protože přihlášení odmítli onemocnět :-).
   Týden před odjezdem jsem zjistil zájemce o pojištění léčebných výloh. Šest rodičů zájem mělo, zbytek se pojišťoval individuálně. Odjezd byl stanoven na úterý 16.11.2010 ve 23:30.
16.11.2010 úterý, nultý den
   S dalším trenérem Jardou jsme se sešli na sokolovně ve 23:00 a 15 minut jsme byli sami. Z čekání nás vyrušil telefonát Jary Popely. Telnický trenér tvrdil, že odjezd se o den opozdí, neboť Maďaři prý zablokovali hranice :-). Důvod si už nepamatuji, ale byl krajně nepravděpodobný :-). Faktem však bylo, že Telnice se už naloďuje a pomalu vyráží k nám. My jsme však stále byli sami. Nebylo zbytí, musel jsem rodiče začít obvolávat. Někteří dorazili samostatně, některé jsem musel popohnat :-).
   Předání dětí, dokladů a léků proběhlo sice ve spěchu, ale zvládli jsme to, aniž bychom na něco zapomněli. Děti zabraly v autobusu volná místa, před usnutím shlédly dva filmy a ráno byly na místě. Prostě super cesta :-).
17.11.2010, středa, první den
   V rijecké ubytovně červeného kříže jsme okupovali celé třetí patro a část čtvrtého. Nám patřily pokoje 304 a 305. Osazenstvo místností bylo následující:
304: Jiří Vymazal, Adam Žigrai, Tom Nachtnébl, Tom Kachlík a z realizačního týmu Stanislav Kachlík.
305: Josef Velíšek, David Víška, Robert Halíček, Matěj Diviš a Lukáš Musil.
Jarda Staňa a já jsme spali v pokoji 308 společně s telničáky a velkobystříckým Ivo Šenkem. Po ubytování jsme zamířili k nejbližší pláži, aby se děti mohly protáhnout. Obloha byla pod mrakem, ale naštěstí nepršelo. Děti nejdřív házely žabky a potom začaly budovat hráz proti vlnám. Varovali jsme je, aby si dávali pozor na moře a před většími vlnkami včas couvly. Budovatelské nadšení bylo tak nakažlivé, že Tom Nachtnébl vidouc pod hladinou kámen potřebné velikosti, neváhal a z moře šutr vynesl. Že mu voda sahala nad kotníky nijak neřešil. Když jsem se ptal co blbne, odpověděl, že se žádná vlna neblížila :-).
Příjezd do Rijeky Rijeka - pláž Mořské žabky






   Odpoledne nás čekal první trénink v hale Trsat a já si uvědomil, že hektika při odjezdu přece jen zanechala stopy, protože všechny míče zůstaly na sokolovně. No nic, balony si budeme muset od kolegů půjčovat.
   Po individuálním rozcvičení jsme obsadili polovinu hřiště a každý oddíl (Olomouc, Velká Bystřice, Telnice a my) udělal zástup čelem k brance. Poté následoval hodinový trénink s Tomy Kruljacem, šéftrenérem rijecké mládeže. Zkoušeli jsme střelbu po uvolnění a různé druhy kliček. Po uplynutí stanovené doby jsme se přesunuli do nedaleké školní tělocvičny a děti měly další hodinu na házenou 4+1. Tímto sportovní část prvního dne zkončila a my jsme mohli vyrazit na večeři. K jídlu byly vynikající špagety, ale děti nacpané zásobami z domova toho stejně moc nepojedly.
První večeře





18.11.2010, čtvrtek, druhý den
   Budíček byl v 7:15 abychom stihli snídani v 8:00. Po důkladném rozlepení očí jsme zjistili, že venku prší. Plánovaná návštěva města a přístavu s "tréninkovou plnou polní" a s následným přesunem do haly tak vzala za své. Na snídani jsme se přesunuli v papučích a po zlikvidování zásob jsme se vátili zpět na pokoje. Dětem začalo dvouhodinové neplánované volno. Tento čas využily k různým hrám, třeba ke "schovce". Nyní je čas vysvětlit chorvatská specifika známé hry. Největší rozdíl byl v herním prostoru. V našem případě se jednalo o pokoj s pěti postelemi, dvěmi skříněmi a stolem s židličkami. Zbytek volného prostoru zaplnily kufry dětí. Na pohyb, nepočítám-li postele, moc místa nezbylo. Nicméně i v tomto prostoru se hrála plnohodnotná hra :-). Děti se schovávaly pod postele, pod přikrývky i do skříní. Nevím už kdo sklidil největší úspěch, ale byl "ukryt" na skříni, maskoval se polštářem a Pepa hledal marně. Dalším originálním úkrytem byly kufry. Děti nahrazovaly oděvní součásti svými těly a po ukončení hry opět nahrnuly svršky do zavazadel :-).
   Po této volnočasové aktivitě jsme zamířili k zastávce kde jsme měli sraz s naším autobusem. Drobnou komplikací byla obuv Adama Žigraie :-). Naštěstí pršelo a tak si Áda všiml že vyrazil jen v přezůvkách poměrně brzy a mohl se ještě vrátit :-). Na zastávce si děti zpestřovaly čekání máváním na projíždějící vozy. Kdo zatroubil, tomu předvedly "mexickou vlnu". Protože troubil téměř každý, před uvlněním nás zachránil až autobus. Pár minut jízdy uběhlo a byli jsme vyloženi ve čtvrti Zamet na parkovišti u nové supermoderní haly se dvěma hřišti na házenou. Ta byla dokončena v září roku 2009 a s trochou nadsázky lze říct, že jsem byli mezi prvními, kteří v ní hráli. Při převlékání v jedné z mnoha šaten jsem měl pracovní telefonát a než jsem dohovořil, všichni odešli a já jsem v obrovském komlepexu zakufroval. Ještě že bylo plno dveří zamčených, protože bych tam mohl bloudit ještě dnes :-). Zachránila mě až uklizečka. Na otázku, kde je sportovní hala, se zeptala zda myslím "A" nebo "B". Tipl jsem "B" a byl jsem poslán výtahem do druhého patra. Díky tomu jsem mohl udělat fotku z téměř ptačí perspektivy. Po zorientování jsem dorazil do haly v průběhu rozcvičování, které u našeho týmu vedl Standa Kachlík. Vlastní trénink proběhl opět pod vedením Tomyho. Zkoušeli jsme střelbu a na závěr tréninkové jednotky si naše děti poprvé vyzkoušely házenou 6+1. My jsme hráli v jedné hale proti Telnici. Ve druhé probíhal duel Olomouc vs. Velká Bystřice.
Mexické vlny v Chorvatsku Zamet - pohled z venku Zametská hala B z druhého patra Rozcvička v Zametu Šatna haly v Zametu






   Po obědě, byla kapusta, jsme pěšky vyrazili do 40 minut vzdálené školy ve čtvrti Vojak, kde probíhala druhá fáze tréninku zakončená zápasy proti místním.
Oběd Na terase ubytovny  Šatna školní haly






   Večer jsme udělali razii v zásobách dětí a vyházeli zkazitelné potraviny. Z řízků jsme nakrájeli jednohubky a udělali raut. Když jsem v informačních pokynech psal rodičům, že začínáme večeří, myslel jsem středeční večeři. Takhle to vypadalo, že děti by na domácích zásobách vydržely do konce pobytu :-).
19.11.2010, pátek, třetí den
   Počasí se konečně umoudřilo a my jsme mohli navštívit město. Cesta byla občas přerušovaná fotografickými zastávkami, ale moc jsme se nezdržovali. Na "kolonádě" jsme rozpustili sestavu a po jednotlivých oddílech se vydali na prohlídku. Nevím jak ostatní, my jsme se vydali přimo do přístavu. Teploměr ukazoval 15°C a jen těsně to nebylo na koupání :-). No co už, aspoň jsme udělali další skupinové fotky. Protože se blížil čas odjezdu, šli jsme zpět do města hledat zmrzlinu. Neuspěli jsme. Buď byli zmrzlináři před turisty dovedně maskovaní, nebo už spali zimním spánkem. Jejich chyba, mohli vydělat :-).
Rijeka - cesta do města Rijeka - foto na mostě Rijeka - přístav Dvacet úježďáků v Rijeckém přístavu Rijeka - marná cesta za zmrzlinou :-)






Z domluveného místa nás autobus převezl naposledy do haly Zamet, kde jsme po tréninku individuálních dovedností pokračovali házenou 6+1. Opět na nás vyšla Telnice a Tomy si z nás dělal srandu, jak to u nás musí být s házenou špatné, když sousední obce si musí jezdit zahrát házenou do Chorvatska :-). 90 minut uplynulo jako voda a my jsme se pomalu chystali k odjezdu na oběd. Polední pauza trvala hodinu, aby děti nabraly trochu sil a opět nás čekala cesta do kopce do školní haly. Tentokrát byl na programu atletický trénink.
   Po večeři jsme s dětmi vyrazili za "kulturou" do nákupního centra. Po prošmejdění pater byla objevena cukrárna se zmrzlinou a děti šly utrácet. Na závěr jsme vlétli do hypermarketu. Původní myšlenka, že děti koupí něco na pití a půjdem, vzala brzo za své. Nákupní košíky se začaly plnit stavebnicemi Lego a muselo dojít k radikálním selekcím :-). U někoho jsme uspěli jen díky kompromisům, ale byl to náročný boj. Díky handrkování o vhodnosti nákupu, případně ceně, jsme byli upozorněni na pokročilý čas a požádání o přechod k pokladnám. Byly v provozu poslední dvě, všude už byly mříže a já byl z obchodu jako poslední vyhozen. A to jsem prosím chronický odpůrce turistiky po hypermarketech :-).
20.11.2010, sobota, čtvrtý den
   Poslední den bylo počasí přímo ukázkové a nás čekal výlet do lázeňského města Opatije. Prošli jsme se po opuštěných plážích, navštívili jsme botanický park a procházku jsme zakončili v přístavu.
Parkoviště v Opatiji Hřiště na pláži v Opatiji Hřiště na pláži v Opatiji podruhé Procházka po opatijských plážích Mezi plážemi a městem






Opatija - holky a balvani Opatija - holky a balvani podruhé :-) Botanický park v Opatiji Opatijský přístav Opatija - nákupní horečka






Protože nás trochu tlačil čas a chtěli jsme ještě navštívit hrad Trsat, museli jsme Opatiji opustit. Trsat tradičně nezklamal. Děti se proběhly po hradbách, omrkly vystavená děla a na závěr si zapózovaly na opuštěném podstavci.
Trsat - nádvoří Trsat - nádvoří podruhé Trsat - nádvoří potřetí Trsat - nádvoří počtvrté Trsat - věž






Socha Robas Socha Lukyn Socha Adam Socha Mates Socha Tom N. Socha Davča Socha Tom K.






   Nemohli jsme si nechat ujít ani sestup do města po schodech. Prý jich je 1200, ale děti toužící tento údaj přepočítat, se k tomuto číslu nikdy nedostaly. Nevím jestli byla chyba ve schodech nebo v dětech, ale na další pokus si budeme muset rok počkat :-).
Na začátku schodů






Po obědě jsme nafasovali balíčky na cestu, vyběhli do třetího patra a pomalu jsme se chystali na závěrečný turnaj. Před úvodním hvizdem nás čekal obligátní půlhodinový výšlap do školní haly. Je zajímavé, že ačkoli start i cíl byl pokaždé stejný, trasa byla vždy originální a rozdíl v délce chůze byl i 10 minut :-).
   Proti plánovanému začátku turnaje jsme se trošku opozdili a tak protože jsme hráli jako první, moc času na rozcvičení nám nezbylo. A to se někteří místo rozběhání raději rozběhli na záchod :-).
   Při hodnocení turnaje nebudu popisovat jednotlivé zápasy, ale pojmu turnaj jako takový. Dobré bylo, že jsme se zápas od zápasu zlepšovali. První duel s domácím RK Pečine byl v obranné činnosti opravdu nepovedený. Ačkoli jsme tohoto soupeře v předcházejících dnech porazili, nyní byl nad naše síly. Obranu jsme hráli neskutečně pasivně a v útoku se každý snažil ihned zakončit. Pokus o kombinaci téměř neexistoval. Jakmile se kluci dostali na dohled branky tak vystřelili. Prohráli jsme 8:5. Po zápase jsem si vzal tým stranou a od plic jim vysvětlil smysl týmové hry. Další zápas byl proti olomouckým holkám. Obranu jsme o branku zlepšili, ale měli jsme na víc, prože děvčata útočila jako přes kopírák. Stačilo by číst hru, nebo poslouchat moje pokyny :-). Chyby v útoku byly podobné jako proti Chorvatům a podobná byla i prohra, 7:4. Následovala taktická porada a zápas proti Telnici byl ve znamení perfektní obrany. Děti se tak zaměřily na defenzivu, že skoro zapomněly útočit :-). Prohráli jsme 4:2, ale poprvé jsem byl s výkonem spokojený. Poslední zápas proti Bystřici už byl vyváženější, ale soupeř byl rychlejší a na rozdíl od nás, dokázal měnit rytmus hry. Prohra 9:6 znamenala, že jsme nevyhráli jediný zápas, ale o to v této kategorii vůbec nešlo. Hlavní bylo, že všechny děti odehrály stejný počet minut a že u všech došlo k rapidnímu zlepšení. Na závěr turnaje byly všechny děti odměněny medailemi a všechny měly stejnou radost :-).
   Ačkoli Chorvatský model práce s miníky vůbec nezohledňuje výsledky zápasů a nikdo ani nepočítá skóre, nedá mi to a dovolím si zveřejnit výsledky turnaje. Jara Staňa každý zápas pečlivě sledoval a zde jsou výsledky jeho pozorování.
  

  TABULKA

RIJEKA 2010 1. 2. 3. 4. 5. Body Skóre +/- Skóre Pořadí
1. RK Pećine 3 : 6 3 : 11 6 : 8 8 : 5 2 20 : 30 -10 4
2. Olomouc 6 : 3 3 : 8 5 : 7 7 : 4 4 21 : 22 -1 3
3. Sokol Telnice 11 : 3 8 : 3 5 : 3 4 : 2 8 28 : 11 +17 1
4. SK Velká Bystřice 8 : 6 7 : 5 3 : 5 9 : 6 6 27 : 22 +5 2
5. Sokol Újezd u Brna 5 : 8 4 : 7 2 : 4 6 : 9 0 17 : 28 -11 5

   Rozdáním medailí byla zakončena sportovní část pobytu a nám už zbývalo jen sejít zpět na ubytovnu, nahrnout věci do kufrů, děti do autobusu a vyrazit k domovu :-). Ve skutečnosti to bylo trošku komplikovanější. Po osprchování začaly děti balit samy za našeho dozoru. Po upozornění aby si vzaly čisté oblečení vznikaly občas perličky. Pepa, hledající v kufru čisté ponožky, našel první, přivoněl a se slovy: "Ty už jsem měl", hledat dál :-). Také bylo nutné upravit mistnosti do znovuobyvatelného stavu, což v pokoji 305 obnášelo přidělat utrženou záclonu, opravit zadní stěny skříní a zrenovovat dřevěné "šprajci" pod matracemi v postelích. Pokud někoho při čtení těchto vět napadlo, že děti jsou pěkní vandalové, mýlí se :-). Většina těchto závad vznikla při nevinné hře na schovávanou :-).
Před návratem domů






 



[Akt. známka: 2,11 / Počet hlasů: 9] 1 2 3 4 5

Autor: Luděk | Komentáře: 0 | Přidat komentář | Informační e-mail Vytisknout článek

Tento web byl vytvořen díky redakčnímu systému phpRS, Layout je upravený Beach. Logo vytvořil Doktor