| Hlavní stránka | A-tým | St. dorci | Ml. dorci | St. žáci | Ml. žáci | St. žačky | Ml. žákyně | Odkazy | Ke stažení | Facebook | Sportnect |

  Nábor do oddílu - aktualizace 8/2019
Nábor do oddílu a tréninky

  Pro rodiče a hráče
Předturnajové info
Kalendář akcí

  Naše týmy v r. 19/20
A tým - muži
Starší dorostenci
Mladší dorostenci
Starší žáci
Mladší žáci

Mladší dorostenky
Starší žákyně
Mladší žákyně

Miníci a přípravka

  Vedení odddílu
Bafuňáři a trenéři

  Čtenář
Jméno:
Heslo:


Registrace | Info
Zapomenuté heslo

  Anketa
V článcích mě nejvíc zajímá

komentář
9058 (9058 hl.)
časová osa gólů
1935 (1935 hl.)
hodnocení hráčů a brankařů
2374 (2374 hl.)
fotky
4274 (4274 hl.)
článek mě zajímá celý a už se těším na další :-)
1913 (1913 hl.)
zajímá mě pouze konečné skóre
1902 (1902 hl.)

Celkem hlasovalo: 21456


  Přehledy

Ankety
TOP 15
Fotogalerie

  Vrátnice
Vchod pro redaktory

  Házená na netu
Pro ty, kterým se házená nikdy neomrzí, zde máme tři odkazy na archivy, kde jsou k vidění různé zajímavé zápasy :

Ct 4 sport TVcom Logo ehftv.com


Zakončení podzimní části sezóny.
Vydáno dne 09. 12. 2013 (1245 přečtení)

Jak zakončit podzimní část sezony? Tak zněla otázka na kterou do kabiny přinesl odpověď Honza, který přišel s nápadem, že bychom si mohli uvařit kolena. Tento návrh byl podpořen ostatními hráči a následně přijat. Dalším bodem jednání byl termín. V úvahu přicházeli dva termíny, ale nakonec byl zvolen pátek 6. 12. Bohužel už do předu se omluvil Kolda, který hrál na vánočním večírku a Maroš, který se pro změnu zúčastnil vánočního večírku se svými kolegy z práce.



Příprav se tedy ujal Honza a pomocnou ruku mu nabídl Čízek. Oba si rozdělili úkoly, a ostatní se už mohli těšit jak budou mít mastné “huby”. Protože jsme si bečku prohráli v posledním zápase v Ivančicích, musel se rozpočet nepatrně navýšit o nějakou tu korunu.

Přišel všemi očekávaný den. Bylo krásné páteční dopoledne, venku řádil Xaver, rtuť teploměru se jen stěží přehoupla přes jeden stupeň, ale s Čízkem jsme o půl dvanácté byli u Lateca doma abychom naložili kotel a vydali se na sokolovnu. Po vybrání vhodného místa na umístění kotlu jsme se vrhli do příprav. Já jsme šel s Latecem připravit dřevo, Čízek si mezitím zaběhl do parčíku za hřištěm aby si mohl zhotovit “mýchadlo” z národního stromu. Dalším krokem v přípravách bylo nachystat kolena, očistit a nakrájet zeleninu. Čízek se hrdě vrhnul do loupání cibule. Pár kapek slz sice ukáplo, ale vše zvládl na jedničku. Jakmile byla zelenina a kolena nachystaná, oheň pod kotlem rozdělám, nezbývalo nic jiného něž dát vše vařit.

Kotel
Nandání masa do kotle

Maso se vařilo a my měli chvíli volno. V tomto okamžiku se přihlásili prázdné žaludky a my přemýšleli čím je naplnit. Uvažovali jsme o pizzi, míchaných vajíčkách, ale nakonec zvítězila myšlenka když zabíjačka, tak se vším všudy. Čízek vyrazil do místního řeznictví pro šest koleček tlačenky a 20 dkg anglické slaniny. Já jsem mezitím skočil k sousedům do pekárny pro čerstvý chléb a oběd byl na světě.

Po obědě přišel čas opět na “práci”. Venku byla stále zima a dokonce chvíli i sněžilo. Tak čízek přišel s nápadem že skočí pro víno a udělá svařák. Posilnění tlačenkou jsem se s Honzem vrhli do strouhání křene. Sice jsme to oba obrečeli ale byli jsme šťastní. Po křenu přišli na řadu játrové knedlíčky. Omyli jsme játra, Honza škrabal, já míchal a Čízek vařil svařák. Zbytek jater jsme hezky nakrájeli a uložily do ledničky, aby byly nachystané na další úpravu. Honza si užil svoji premiéru při tvorbě játrových knedlíčků a nutno dodat, že se mu povedly.

Knedlicky

Ručičky na hodinách už překročili pátou hodinu a zatím co se začali se scházet i ostatní hráči týmu, nám čáru přes rozpočet udělala vařící se kolena, už byla hotová. Protože bylo brzo tak jsme přehodnotili náš původní plán a rozhodli jsme se uvařená kolena dát péct do trouby. Pod světlem mého mobilu jsme vytáhli kolena na plech a přenesly je do trouby. Vývar z kotle jsme scedili do velkého hrnce a uvařili jsme v něm játra, na přikusování ke kolenům. Zbytky masa jsme s Tomem přebrali a dali do polívky. Část z nás co si vzali věci, jsme se odebrali hrát fotbálek a zbytek dostal na starost ohlídat kolena a polévku.

Prebirani
peceni
mychadlo

Kolem půl deváté jsme dohráli fotbálek, osprchovali se a odebrali se do propadliště. Kolem deváté to přišlo, hrnec s polévkou se objevil v propadlišti. Polévka se povedla, knedlíčky a Honzovi domácí nudle byly vynikající. Po polévce přišly na řadu plechy s koleny. Všichni se rázem objevili okolo plechů a s rozzářenýma očima vybírali ty nejlepší kousky masa. Poté co proběhl “bubínek” s domácí meruňkou jsme už jen popíjeli pivo a bavili se. Ale některý nejmenovaný jedinec připomněl že v Rimini je rumová párty. Odezva byla téměř okamžitá a v jedenáct jsem já, Honza, Čízek, Marťa a Patrik stáli na zastávce a čekali na autobus směr Šaratice.

Něco po čtvrt na dvanáct jsme vystoupili z autobusu v Šaraticích a vydali se na cestu do klubu. Po zaplacení vstupného a odevzdání kabátu do šatny jsem se podíval na lístek a zjistil jsem, že jsem návštěvník s číslem 33. Toho čeho jsem se obával bylo skutečností, v Rimini bylo poloprázdno. Po zakoupení piva na baru jsme se odebrali sednout si do křesel a počkat co se bude dít. Dělo se akorát to, že jsme seděli v křeslech a spokojeně trávili. S touto situací se Marťa rozhodl něco dělat a začal nás přemlouvat ať jdeme na parket a nebo k baru. Dostalu se mu jen odpovědi od Lateca, že si rozepl pásek a boty a nikam nejde. Asi tak po hodince sezení jsme se rozhodovali jestli zůstat a nebo se odebrat domů. Po menší diskuzi jsme se rozhodli, že si koupíme dvě Bohemky na cestu a půjdeme. U posledních dveří k šatně a východu jsme plán přehodnotili a vrátili se k baru, kde jsme vyměnili lístky za vstup za panáka. Všichni natěšení, že dostaneme rum, jsme byli překvapení z toho co přistálo na baru. Byl to nějaký odporný, hnusný, višňový “něco”. Poté jsme si překvapivě sedli zase do křesel, rozdělali první Bohemku. Marťovi se to opět nelíbilo a snažil se nás probudit k životu. Neúspěšně. Asi po půl hodince jsme se rozhodli k druhému pokusu o odchod. Ten byl již uspěšný a s překvapením že venku sněží jsme se vydali na cestu domů do Újezda.

Naši druhou Bohemku jsme dopili ještě před Hostěrádkama. Ještě že jsme si koupili na cestu dvě :-). Na cestě jako by jsme všichni ožili a došlou i na koulování jedince vykonávajícího potřebu. V osmi případech z Desíti to byl ten stejný, že Marťo? S botama od sněhu, někdo i s bundou jsme dorazili do Újezda a u Latecovýho baráku jsme se domluvili, že kolem půl jedenácté se sejdeme na sokolovně a k obědu sí dáme zbytky z kolen.

Kolem půl dvanácté jsem se na sokolovně objevil já, Marťa a Čízek. Podle Honzi, který tam byl před námi, byla na plechu maso na obíraní tak pro jednoho. Po pohledu do trouby jsme zjistili, že u Lateců si musí pěkně “žrát”. Ze zmíněné porce pro jednoho jsme se najedli tři. A další tři po nás by měli slušný oběd. Tak zbytek jsme dali do mísy a pečlivě zabalili a oběd měl i Ivan. Po umytí zbytku nádobí jsme zamkli sokolovnu a odebrali se do svých domovů.

zbytek
Umyvani


[Akt. známka: 0 / Počet hlasů: 0] 1 2 3 4 5

Autor: David Staňa | Komentáře: 0 | Přidat komentář | Informační e-mail Vytisknout článek

Tento web byl vytvořen díky redakčnímu systému phpRS, Layout je upravený Beach. Logo vytvořil Doktor