Nábor do oddílu a tréninky - aktualizace |
Akce a pronájmy v areálu sokolovny |
|
3.12.2022 TJ Sokol II Prostějov – TJ Sokol Újezd u Brna (muži)
Vydáno dne 05. 12. 2022 (393 přečtení)
3.12.2022 TJ Sokol II Prostějov – TJ Sokol Újezd u Brna (muži)
TJ Sokol II Prostějov – TJ Sokol Újezd u Brna 37:37 (20:19)
I přes oslabení bereme bod, ale dva byly blízko 😊.
Stejně jako z prvního zápasu podzimní části sezóny doma s Telnicí, tak i z posledního zápasu venku v Prostějově, si odnášíme remízu. Dalo
by se tedy říci, že jak jsme začali, tak taky končíme, avšak nehledejme v této symbolice nic zvláštního, důležitější je, že náš značně obměněný mančaft si
za těch 11 podzimních zápasů prošel cestou sebepoznávání a hledáním svých silných a slabých stránek, a že směrem k jarním odvetám už víme, co od sebe můžeme
čekat.
Do Prostějova, kde ztrácejí body téměř všechny celky z II. ligy, jsme odjeli bez tria Lattenberg, Krošík, Kachlík – tedy bez těch nejlepších
spojek a rozehrávačů, kterými letos disponujeme. Naštěstí se díky celotýdením „diplomatickým jednáním“ s čerstvě 17. letým dorostencem Martinem Flajšingerem a
jeho „managementem“, podařilo Marťase pro tento zápas získat, ačkoli před 3 hodinami před zápasem v Prostějově dohrál mistrák v dorostenecké I. lize za SKKP
Brno, ve kterém téměř neslezl z palubovky. A to ještě Martina následně v neděli čekal zápas za újezdský dorost v Rožnově pod Radhoštěm. Suma sumárum tedy
Martin v rozmezí 29 hodin odehrál 3 mistrovské zápasy, 2 za dorost a 1 za muže a to ještě na palubovce toho nejtrvdšího týmu z celé II. ligy... Klobouk dolů
za odvahu, odolnost a chuť pomoci i tam, kde to Marťas „nemá v popisu své práce“ a kde to zatraceně bolí.
Zápas začíná a já společně ještě s jednou fanynkou Újezda, se ocitáme přímo v „kotli“ domácích fans. Ačkoli jsme byli v hale první, tak
průběžně přicházející domácí si sedají všude okolo nás. Říkám si, dej si pozor na hubu, protože tito fanoušci si dnes přišli pro výhru a „chtějí vidět krev a
zlámané kosti“, což je v Prostějově tak nějak tradicí, na kterou byli naši hráči a nakonec i rozhodčí naštěstí připravení. První poločas je z naší strany docela
vydařený, po celou dobu průběžně prohráváme o 1-2 branky, což je pozitivní z hlediska předzápasové strategie, která se nesla v duchu, že domácím koncem zápasu
dojdou fyzické síly. Taktika byla tedy hrát rychle a domácí „utavit“, avšak to se nám ne zcela podařilo. Mužem první půle byl již výše zmíněný Martin F., který
v roli rozehrávače měl podíl na více než polovině našich branek ve formě finální přihrávky (v SKKP Brno má tuto roli naprosto jasně danou a tak co předváděl
před pár hodinami za dorost, si plymule přenesl i do mužů). K tomu přidal v první půlce i 4 branky, avšak v druhé půli už opravdu neměl z čeho brát a jeho
role se z každou další minutou stávala méně a méně výrazná.
Druhý poločas byl naopak z naší strany v režii Kuby Horkého, coby zakončovatele (celkem 10 branek), kdy snad každý jeho průnik do obrany byl
spojen s hrubým faulem domácích. Opravdu to nebyla vůbec hezká podívaná a těch situací, kdy Kuba po zákroku vypadal, že bude z hřiště odnesen na nosítkách bylo
prostě moc. Kubu bránil hlavně nejvýraznější hráč domácích Kosina, který si nakonec za svou celozápasovou tvrdou hru za hranicí pravidel, odnesl v čase 59:20
červenou kartu. Druhá redka domácích (přímá) pak byla v čase 59:46, kdy po zákroku na Davida Víšku, který byl ve výskoku při zakončení hrubě faulován, avšak
proměnil a poslal nás 17 vteřin před koncem do vedení 37:36. David se po úspěšné střele ocitl na palubovce v kortmelcích a v podstatě si na nic z tohoto zákroku
nepamatuje... Toto samozřejmě vyvolalo (jako několikrát v tomto zápasu) bouři protestů z naší lavičky, za které trenér Suchomel obdržel dvouminutový trest
(po předchozí žluté), čímž nás na posledních 17 vteřin zápasu dostal do 5 hráčů – domácí dohrávali ve čtyřech.
Máme tu tedy posledních 17 vteřin zápasu, vedeme 37:36 a 4 domácí mají míč a rozehrávají po obdrženém gólu ze středu hřiště, proti nim stojí v
obraně 5 našich borců. Ošemetná situace pro obranu, kdy za téměř každý faul může být nařízena sedmička. Avšak útočná snaha domácích končí pouze ziskem 9 metrového
hodu v čase 59:58 – tedy 2 vteřiny na rozehrávku a střelbu. V našem obranném bloku zůstávají ti samí hráči, kteří jsou zrovna na hřišti, včetně třeba Davida Víšky,
který jako blokař, při vší ústě, no nevím nevím... Hosté rozehrávají na svého nejlepšího střelce Pospíšila, který si pohybem do strany náš blok lehce posouvá doprava,
vyskakuje, střílí, náš blok prostřeluje (Marťas jeho střelu lehce a neznatelně tečuje) a střela míří k tyči asi 30 centimetrů od země – tedy nechytatelné místo...
Je dobojované, domácí oslavují remízu jako výhru...
Zde mi dovolte malý prostor pro fikci, která se samožřejmě nestala, ale mohla... Jak mohly vypadat poslední 2 vteřiny a jaké mohlo být složení
našeho bloku? Trenér Suchomel se na lavičce vysvléká z mikiny do dresu a společně s druhým „obrem“ Michalem Staňou zaujímají pozici ve středu našeho bloku, na kterém
si domácí střelec dokonale vylámal zuby. Takto se to však neodehrálo, ale třeba mohlo...
Co jsme mohli udělat lépe, aby zápas nedospěl do infarktové koncovky? Rozhodně to byla naše střelecká produktivita v posledních 10 minutách zápasu,
kdy jsme neproměnili spoustu šancí a pár míčů ztratili. Tak, jak nám to po celý zápas padalo, tak těch posledních 10 minut nám to viditelně při zakončování dřelo. Navýc
i výhodu zisku celkem 4 sedmiček v zápasu jsme v gól proměnili jen jednou a tu poslední (Strouhal), před tím selhali postupně Strouhal, Flajšinger, Víška. Bilance 4/1
je tedy špatná vzhledem k tomu, na co jsme zvyklí. Co nám vůbec nešlo (a ani jsme to moc nezkoušeli), byla střelba z větší vzdálenosti – příčinou byla vysunutá obrana
domácích a absence vhodných zakončovatelů na naší straně, takže jsme to museli hrát přes pivoty křídla a průniky do obrany. Pivoti i křídla ale opět zahráli velice dobře,
stejně tak Jura Staňa v bráně (v prvních minutách první půle domácím chytil 2 trháky a jednou z bezprostřední blízkozti z pivota).
Na úpný závěr ještě jeden radostný poznatek, o kterém víme, ale dnes to bylo vidět jako nikdy. Pivot Luba Řoutil, dorostenec, který, ačkoli o hlavu
menší a o 20 kilo lehčí než domácí buldozer Kosina, dokázal několikrát za zápas tohoto hráče dokonale ubránit a znechutit mu hru, za což recipročně dostal Luba alespoň
ránu loktem do hlavy. Zde dochází k popírání fyzikálních zákonů, kdy při srážce dvou těles by to s větší kinetickou energií by mělo absorbovat menší energii druhého
tělesa a pokračovat ve své původní trajektorii. Tady Luba nejméně dvakrát vynesl prostějovského obra ven z devítky, jakoby to bylo s těmi energiemi naprosto naopak 😊!
Možná lze Luboše v obraně využívat na poloosobní obranu silově nadaných hráčů, kteří individuálně pronikají až na šestku...
Svazové přehledy

Facebookové komenty
Autor: Pavel Víška |
Komentáře: 0 |
Přidat komentář |
|