02.11.2025 Turnaj Hostěrádky-Rešov (hala Měnín) (mladší žáci

  Doby, kdy se na turnaje nominovalo, jsou, doufejme, že jen dočasně, minulostí. V sobotu 1.11. jsem se vrátil z dovolené a zjistil, že na nedělní  turnaj máme sice dostatek řidičů, nikoliv však hráčů. Díky státnímu svátku si hodně lidí vzalo dovolenou, ale že děti mají hrát turnaj, bylo evidentně  nepodstatné. Část rodičů, k naší smůle, bere házenou jako kroužek a potom není s kým hrát. Tentokrát nás naštěstí zachránili minižáci, kteří měli volno.  Trenéři miníků vytipovali děti schopné vyšší soutěž absolvovat a po obvolání rodičů bylo evidentní, že i ochotné. Děkujeme.

  Do zápasů jsme nastupovali se šesti mladšími žáky a čtyřmi minižáky. Turnaj začínal až odpoledne, takže děti se mohly dosyta vyspat. To se netýkalo Petra, který dopoledne odehrál dva zápasy za starší žáky, kteří si co do počtu hráčů také memohou vyskakovat.

  V prvním duelu jsme změřili síly s Tatranem Bohunice. Sestava byla jednoduchá. Na spojkách, v pivotu a v bráně byli mladší žáci, minižáci zabrali křídelní posty. O sehranosti obou kategorií nemohlo být ani řeči, takže jsme se učili spolupracovat za pochodu. Obrana celkem ušla, ale v útoku bila nesehranost přímo do očí. Vyhráli jsme 21:15, ale o všechny branky se postarali pouze spojky. Martin dal deset, Dany sedm a Petr čtyři

  Ihned po zápasu jsme nastoupili proti Sokolnicím. Soupeř disponuje širším kádrem s větším počtem zkušenějších hráčů. Vývoj hry byl podle očekávání a my museli neustále dotahovat. Na to v jaké jsme hráli sestavě, to však vůbec nebylo špatné. Minižáci už pochopili, že jejich úkolem je pobyb bez míče a Oli a Domča Suchomel, se zapsali mezi střelce. Uspěli jsme i v pivotu, když přesně zamířil Podby. Spojky hrály už druhý zápas bez střídání a hra měla stále slušné tempo. Střelecky se dařilo Petrovi, dal sedm branek. Sekundovali mu Martin a pěti trefami a Dany přidal čtyři branky. Prohráli jsme 20:25, ale byl to pěkný zápas. Po něm se kluci i trenéři obou týmů domluvili, že vybraní kluci by mohli posílit Sokolnice na Pragáči. Uvidíme, zda to posvětí rodiče :-).

  K utkání proti Hostěrádkám původně nemělo dojít, protože se do vymezeného času v Měnínské hale nevešlo. Turnaj po domluvě účastníků začal dříve, zkracovali se přestávky mezi zápasy i přestávky poločasové a v polovině turnaje už bylo jasné, že případná dohrávka u nás místo tréninku nebude potřeba. Tento fakt nepotěšil hlavně Petra, kterého čekal pátý dnešní zápas a už od předchozího duelu si stěžoval na bolest v tříslech. Protože nebylo zbytí, musel na plac znovu, ale jeho pohyb byl velice úsporný. V obraně se hýbal hodně toporně a šlo přes něj zbytečně moc branek, ale s tím se nedalo nic dělat. Obě zbývající spojky Martin a Dany to museli urvat sami a tak lítali do trháků a zase zpět do obrany jako utržené vagóny. S přibývajícím časem přestávaly být střely přesné, ale i tak dal Dany deset branek a Marin sedm. Kluky neskutečně podržel i výborný výkon Vikiho v bráně. Normálně chytá výborně, ale teď se překonával. Závěr zápasu byl otevřený a vyhrát mohl kdokoli. Půl minuty před koncem chytil další nebezpečnou střelu a my šli do útoku. Dvacet vteřin před vypršením hracího času zakončil nekompromisně Martin a my mohli slavit. Hostěrádky jsme porazili nejtěsnějším možným rozdílem 20:19.