Pavel Víška |
| Muži
18.05.2024 TJ Rožnov pod Radhoštěm - TJ Sokol Újezd u Brna (muži)
TJ Rožnov pod Radhoštěm - TJ Sokol Újezd u Brna 30:26 (13:13)
V nervy drásajícím thrileru jsme padli v prvním barážovém utkání na horké půdě v Rožnově o 4 branky. Z hlediska celé baráže, kdy nás čeká v sobotu příští týden odveta v naší hale, se "zatím" nic neděje. Doma nám "stačí" vyhrát o 5 a více branek a I. liga je naše. Vždyť doma, doma pravidelně drtíme hosty o 10-15 branek a letos držíme ligovou neporazitelnost... Ano, a právě toto si musí naši hráči před odvetným zápasem s Rožnovem vymazat z paměti, protože tento historický fakt sám o sobě Rožnov o 5 branek neporazí. Bude potřeba si uvědomit, že pouze hráči sami svým výkonem na hřišti napíší scénář tohoto zápasu. Bude potřeba reálně aplikovat do naší hry naše nejsilnější zbraně, pouze vědět v čem je naše síla, to na Rožnov stačit nebude. Zkrátka důsledná aplikace teorie do praxe, to je ten faktor, který rozhodne. A pokud se to hráčům podaří a faktem je, že je to v jejich silách, tak ani ztráta 4 branek opravdu nemusí hrát v konečném součtu zásadní roli!
K zápasu samotnému asi takto. Předně střed s Rožnovem byl pro nás asi opravdu první velkou zatěžkávací zkouškou v této sezóně, která nám ukázala, jak se asi hraje v I. lize. Dovolím si Rožnov po stránce taktické a po stránce organizace hry opravdu přirovnat k I. lize. K tomu přidejme nadprůměrné gólmany a tvrdou obranu a silnou vůli po vítězství. Samozřejmě nic z toho nás nepřekvapilo, přesně toto jsme věděli a čekali. Vůbec to není o tom, že bychom se s tímto neuměli vypořádat a reagovat na to. Stejně tak jsme měli připravenou i taktiku, jak využít slabin soupeře, které samozřejmě má, a o kterých dobře víme. Pouze jsme se v tomto zápasu dopustili několika hluchých míst, netaktických a nesystémových řešení některých herních situací, nekoncentracích v obraně a nedůsledných zakončení. A přesně tyto výpadky, které v domácí odvetě musíme eliminovat na minimum, nás stály ty mínus 4 branky, ale možná i kladné skóre. Zkrátka nastudovanou teorii jsme nedokázali přetavit a důsledně aplikovat do praxe. Naštěstí baráž není o jednom zápasu, máme zde šanci na reparát! Bude to těžké, bude to bolet a budeme muset chtít víc než soupeř. A k tomu požene hráče plná hala fanoušků, kteří vytvoří modrožluté peklo. Borci, i když to bude jen na vás, tak sami, sami v tom rozhodně nebudete!
Zápas samotný začínáme ve velkém stylu, Ondra otevírá skóre svým klasickým zakončením z výskoku, Jura v zápětí chytá sedmu, v 6. minutě jsme svědky surového zákroku právě na Ondru – rozhodčí udělují domácímu hráči přímou červenou, a v 9. minutě vedeme 1:4 (skóre je z pohledu domácích). Je jasné, že nás nečekají velké střelecké dostihy. A zde přichází naše první velká nedůslednost, nepokračujeme v naší dosavadní úspěšné systémové hře a čekáme, až se soupeř z prvního šoku vzpamatuje. Přesně tady se mělo bušit do domácích co to šlo, ale nás zklamává zejména střelba z křídel a rozchytáváme domácího gólmana. Zkrátka nám chybí ten zabijácký instinkt – ale proč? Do poločasu se skóre motá okolo remízových stavů, poločas pak končí 13:13. Do šatny se mělo jít s pár góly k dobru, ale takto jsou domácí zpět ve hře.
Druhou půlku začínáme opět skvěle, 2 x Ondrou a Atomem jdeme do vedení 14:16. A právě tady Ondra uzavírá svůj celkový střelecký účet "jen" na 3 brankách, protože následky hrubého faulu ze začátku zápasu se na něm lehce podepsaly, avšak směrem do odvety to bude už dobré. Škoda, že střelecký prapor z větších vzdáleností po něm už není schopen nikdo další převzít, avšak toto nebylo určitě taktickým cílem (vzhledem ke střelecké typologii našich dalších spojek a obranné hře domácích), v plánu bylo hrát jinak, než se zakončováním z větší vzdálenosti... Opět se nám nedaří v zakončení, domácí gólman v bráně čaruje. Jedině Patrik na pivotu má skvostnou střeleckou bilanci 5/5, což je podle mě dáno tím, že jako baskeťák je zvyklý při střelbě na koš do poslední chvíle přemýšlet a soustředit se na ty poslední momenty, kdy míč opustí jeho ruku a ještě konečky prstů jemně korigovat směr a intenzitu střelby na koš. Zakončení na házenkářskou branku je sice jiné než na koš, ale ten klid a podržení míče při střelbě do poslední chvíle platilo na gólmana domácích dokonale, stejně tak jako výběr míst v brance, kam Patrik své střely umísťoval... Nápověda pro naše střelce, ale to jsme přece před zápasem všechno věděli, že?
V 50. minutě je stav 22:22 a máme tady pověstných posledních 10 minut házenkářského zápasu, kdy se o celém osudu utkání rozhoduje. A tady opět vítězí větší zkušenost domácích, nad naší ukvapeností a snahou o individuální řešení. Toho se opět do odvety musíme vyvarovat! Naše síla je úplně jinde, než ve hře jeden na jednoho! Nedáváme 2 sedmičky, produkujeme asi 2-3 ukvapené střely z větší vzdálenosti, se kterými však domácí gólman nemá sebemenší problém. V samotném závěru ještě dáváme gól do prázdné brány přes celé hřiště, ale ten neplatí, protože padl až po časovém limitu, kdy se domácí snažili hrou bez brankáře urvat stůj co stůj ještě další gól, který může mít v celkovém součtu cenu zlata... Výsledek mínus 4 branky je z hlediska vývoje celého zápasu pro nás nepříjemný a krutý, ale naší naivitou v mnoha herních činnostech (jako například naše obrana/neobrana domácího pivota – toto nás stálo pár laciných gólů v naší síti, což je mírně řečeno k vzteku, nebo střídání gólmanů pokud se tomu na hřišti daří – proč? Protože je něco domluveno? Ale snad musíme reagovat na vývoj zápasu a momentální formu, ne?) a odchýlením se od toho, co nás zdobí (a to nejen v posledních 10 minutách) jsme tomu šli více méně celý zápas naproti...
Na závěr si neodpustí si ještě krátký komentář k cestě autobusem na tento zápas a k našemu fanouškovskému kotli, protože i přes prohru to stálo za to. Předně děkujeme dopravci za nastavenou teplotu 20 stupňů celsia na klimatizaci během celé cesty tam i zpět. Realita byla určitě přes hodně přes 30 stupňů v přední části autobusu a hodně přes 40 stupňů v části zadní, topilo to tedy fest a prý s tím nešlo nic dělat! Borci museli před zápasem z autobusu rovnou do sprch, aby ochladili své přehřáté organismy na provozní teplotu. My fanoušci to řešili nákupem piva na každé druhé benzince, což ve finále obě cesty značně prodražilo... Toto už nikdy více prosím náš oddílový transport managere Luďo 😊!
Fanoušků nás dojelo do Rožnova několik desítek, což není obvyklé ani v I. lize. Ti šťastnější jeli vlastními vozy, takže byly ušetřeni saunovacího autobusového ceremoniálu a ti nejšťastnější se svezli domů právě těmito auty a do autobusové sauny už nemuseli. Samozřejmě jsme vezli i budny, ale bez školených mladých bubeníků... Kdo tedy bude bubnovat? Vždyť "mlátit" do bubnů, to není jen tak, to musí být uchu lahodící a soupeře zastrašující :-)! Není divu, že k paličkám se nikdo moc nehlásil, tedy s výjimkou těch nejmenších dětí, ty s tím neměly sebemenší problém... Naštěstí na poslední chvíli dorazil mistr bubenický Jarda Ritter, bubeník v rockové kapele a majitel bubnů a učitel našich mladých bubeníků. Zkušeně se chopil největšího bubnu a menší buben svěřil dorostenkám Sáře a Terce. Jarda se pohodlně usadil, rozhýbal si zatuhlý krk a párkrát lehce udeřil paličkami, aby nesouhlasně zavrtěl hlavou a jal se vypínat blánu bubnu – vždyť i buben se musí "naladit" – tedy alespoň si myslím 😊. Poté se krátce zaposlouchal do zvuku bubnů domácího kotle, aby se v zápětí lehce pousmál a pak rozjel svoje drumová sólíčka, která znamenitě a citlivě nasazoval v různých fázích zápasu a v reakci na dění na hřišti a v reakci na bubny domácích. S těmi našimi bubny jsme se cítili jako doma a vím, že hráči to na hřišti vnímali velmi intenzivně a snad jim to také pomohlo... A pak tu byl ještě malý incident s naší klubovou vlajkou, kterou hrdě mávala malá Beátka v našem fanouškovském kotli. Vlajka totiž vadila ve výhledu na hřiště některým domácím fanouškům v úplném rohu haly, ale co už. Pořadatelé nás usadili do sektoru pro hosty a tam si můžeme mávat čím chceme, i když ani my fanoušci jsme přes vlajku občas neviděli :-). Domácí fans však trvali na svém a dožadovali se odstranění vlajky z jejich výhledu... Došlo na ostrou verbální výměnu názorů, ale dokonce i na pokus o fyzické přemístění malé Beátky stále pevně držící naši klubovou vlajku. Avšak pohotová a nekompromisní reakce naší zdravotnice Boženky a následně i Milana Šafaříka, který se dokonce krátce fyzicky přetahoval s domácím pořadatelem o statečnou Beátku s vlajkou v ruce, sice na okamžik již velmi vypjatou atmosféru ještě vyeskalovala, ale domácí si naštěstí zavčas uvědomili, když viděli naše odhodlání bránit vlajku vlastním tělem, že tady prostě nemůžou vyhrát 😊.
Co říci směrem k odvetnému zápasu? Můžeme Rožnov něčím překvapit a může Rožnov něčím překvapit nás? Hrozně rád bych se na toto téma více rozepsal, ale budu takticky mlčet. Přijďte se sami podívat, jak tato bitva, do které půjdeme s hlavami nahoře, nakonec dopadne!
Svazové přehledy
Fotogalerie
https://eu.zonerama.com/PolacekSimon/Album/11475248
TJ Sokol Újezd u Brna - TJ Rožnov pod Radhoštěm 27:22 (12:10)
Přepište dějiny!!! Újezd u Brna vybojoval v odvetném barážovém utkání proti Rožnovu pod Radhoštěm, postup do...
Soustředění Nové Veselí 2024
Soustředění v roce 2024 proběhne v termínu 11.-17.8. Je určeno pro mladší dorostence ročníků 2008 a 2009 a mladší...
05.05.2024 TJ Sokol Újezd u Brna - TJ Sokol Kostelec n.H. - HK (muži)
Od první ligy už nás dělí jen baráž 😊.