2.liga: TJ Sokol Újezd u Brna – TJ Sokol Kostelec n.H. 36:25 (19:13)

Třetí kolo druholigové soutěže přivedlo do újezdské haly tým Kostelce na Hané. Domácí tým od úvodních minut diktovali tempo hry. Pevná obrana, spolehlivý výkon brankáře a rychlý přechod do útoku určovaly ráz utkání, ve kterém si Újezd postupně vybudoval pohodlný náskok. I přes několik technických chyb a nevyužitých šancí bylo vítězství o 11 branek naprosto zasloužené. Zápas svým pohledem zhodnotil Pavel Viška.

Našim třetím soupeřem v pořadí v naší druholigové pouti byl celek Kostelce na Hané. Z Kostelce jde tradičně obava zejména na jejich domácí palubovce, avšak na venkovních hřištích už to nebývá v jejich podání tak horké. Čistě statisticky držíme domácí neporazitelnost ve všech odehraných druholigových zápasech od otevření haly. I s předminulou sezónou je to aktuálně 14 výher v řadě. Bylo by moc pěkné v této tradici pokračovat co jen to půjde, na soupeře to má totiž docela demotivující vliv. Kostelečtí k navíc dorazili bez svých dvou výrazných hráčů, takže o něco snadnější sousto pro nás...

My k zápasu nastupujeme bez Pešího, Kachlíka mladšího, Dostyho, Zimy a zejména bez tradičních brankářů Staně a Rittera. Do brány tedy na celých 60 minut nastupuje Ondra Zapletal. Letošní druholigovou premiéru za Újezd má pak Martin Flajšinger hostující k nám z HAOLKu. Takto tedy začínáme zápas v docela svižném tempu a velmi brzy aplikujeme do žil našemu soupeři naši domácí medicínu. Velmi solidní obrana se spoustou zblokovaných střel a rychlá hra našich křídel a pro mě osobně nečekaně jistý pan Zajíc v bráně, který si dnešních „svých jistých“ 60 minut užívá jako velký brankářský pán! To vše udává tón prvního poločasu, i když se i z naší strany dopouštíme velkého množství technických chyb a zbrklých ztrát balónů. Docela nečekaně se na levém křídle objevuje spojka
Kuba Horký, avšak jeho výkon a počet s jistotou vstřelených branek z tohoto pro něj netypického postu je určitě zaznamenáníhodný. Stejně divácky zajímavý byl pak výkon 17letého Marka Velíška na pravém křídle, který předvedl famózní technickou levačku a z těžkých  hlů deptal hostujícího brankáře. Obě tyto výrazná křídla doplnilo třetí křídlo, kdy létájící Gajdič jen v máločem za těmito dvěma zaostal. Velmi dobře svou letošní premiéru zvládl Martin Flajšinger, jeho herní přehled, jistota v zakončení a finální
nahrávky naši hru hodně oživily.

Jen taková poznámka na okraj o pravých křídlech (tedy leváků), která se rodí v Újezdu. Světu „velké české házené“ jsme v posledních letech dali Robase Halíčka – 22 let (SKKP), teď dáváme Marka Velíška – 17 let (SKKP) a v mladším dorostu máme na tomto postu další budoucí eso a tikající bombičku Tomáše Flajšingera – 14 let. Co je ovšem na této trojce velice zajímavé a pozoruhodné je to, že všichni 3 kluci jsou z jedné újezdské ulice! A kdybychom k této trojce přidali i další famozní levé spojko/křídlo Matěje Kachlíka - 18 let (SKKP), a jeho bráchu praváka a spojku Tomáše Kachlíka – 24 let a spojku praváka Martina Flajšingera – 19 let, kteří pochází z té samé ulice, tak zde máme naprosto ojedinělý a fenomenální úkaz, kdy 4 různí otcové (házenkář, fotbalista, rybář a „nesportovec“ – promiň Staňo), téměř sousedé, v rozmezí 10 let zplodili 6 vynikajících házenkářů ????! Samozřejmě pokud by mezi námi byl nějaký genetik a statistik (jakože samozřejmě není), tak by asi rozporoval teorii 4 různých otců, což by přece ta jedna ulice docela podporovala, že ????... Tak a teď jsem jen zvědavý, od které ze 4 matek těchto synů to schytám jako od první, otcové to snad vezmou s větší rezervou ????... Každopádně navrhuji současnou újezdskou ulici Rozprýmova přejmenovat na Handballová nebo Házenkářská!

Takže zpět k zápasu s Kostelcem. Prakticky od začátku bylo zřejmé, jak to asi dopadne. Neberte to jako rouhání, ale kvalita našeho mančaftu se musí v takovýchto zápasech nutně projevit, a i když jsme se za celý zápas dopustili většího množství chyb a pár hluchých pasáží a několik tutovek jsme zazdili, tak celkové vítězství o 11 branek bylo přesvědčivé, klidně to mohlo být i o víc, ale to je celkem jedno.

No a teď nám teprve začne ta pravá „prověrka systému“. 12.10. hrajeme v KUŘIMI, 19.10. hostíme VELKÉ MEZIŘÍČÍ a 26.10. máme doma IVANČICE, pak BOHUNICE B, TELNICE, HBC OLOMOUC, NOVÉ BRÁNICE a na závěr podzimu PROSTĚJOV. S těmito soupeři už to nebude tak jednoznačné, jako to zatím bylo v dosavadních 3 odehraných zápasech...