Pavel Víška | | Muži

Bitva o první místo! Újezd přehrál Velké Meziříčí 38:29

Utkání o čelo tabulky přineslo házenkářské drama, na které se bude dlouho vzpomínat. Újezd zvládl klíčový zápas s favorizovaným Velkým Meziříčím a po fantastickém výkonu ve druhém poločase zvítězil o devět branek. Zlom přišel v závěrečné desetiminutovce, kdy domácí předvedli úžasný útočný uragán, podpořený jistotou v brance a bouřlivou atmosférou v hledišti. Tento cenný skalp dodává týmu nejen body, ale i obrovskou dávku sebevědomí do dalších bojů o návrat do I. ligy.
Zápas svým pohledem zhodnotil Pavel Viška.

Asi největší překážka na naší cestě za našim vítezstvím ve II. lize a následným bojem o náš návrat do I. ligy je z jedné poloviny úspěšně za námi, na jaře bude samozřejmě ještě odveta v Meziříčí. Na domácí palubovce vítězíme o 9 branek po nesmírně emočně vypjatém zápasu, na který budeme dlouho vzpomínat, a ze kterého budeme ještě dlouho těžit, protože v něm získané zkušenosti, poznání a
sebevědomí nás bude hodně mentálně posilovat v dalších bojích. Z hlediska sebedůvěry je skalp
Meziříčí cenný také proto, že cesta k těmto dvěma bodům se nerodila nikterak lehce a donutila nás
vydolovat ze sebe opravdu to nejlepší... 

Rád bych vzdal nejprve kredit hostům, kteří mají opravdu výborný mančaft. V loňské sezóně II. ligu ovládli, avšak v následné baráži o I. ligu těsně podlehli Polance. Nemyslím si, že v následujících zápasech zakusí další hořkost porážky, avšak tíhu dnešní prohry asi budou mít dlouho ve svých hlavách. A právě proto i my budeme muset být v dalších zápasech stoprocentní a krok za krokem potvrzovat naši
pozici, kvalitu a odhodlání. Jiná cesta pro nás prostě není, chceme-li mít náš osud stále ve svých rukou a neohlížet se na ostatní. A po dnešku pevně věřím, že je to v našich možnostech a v našich silách... 

Do zápasu nastupujeme takřka v plné síle, pouze pravé křídlo Marek Velíšek chybí kvůli lehčímu zranění, což je předzápasová citelná ztráta. Nemáme tedy leváka na tomto postu, avšak jak se ukázalo později, i pravák to dokáže mít tři ze tří, když jde o velezkušeného Tadeáše Zímu! Do brány nastupuje Ondra Zapletal v roli jedničky, zálohován asi ne ještě zcela zdravým Jirkou Staňou, třetí gólman Lukáš Ritter je stále v rekonvalescenci po operačním zákroku. Zápas začínáme tradičně soustředěně a hned jdeme do vedení, které držíme až do 18.minuty, kdy hosté srovnávají na 7:7. Naše hra je však plná individuálních chyb a ztrát míčů, avšak soupeř to má podobně. Přece jenom v tomto zápasu jde o hodně, takže oboustranná nejistota je pochopitelná. V obraně je cítit určitá nervozita, hráči si toho docela dost navzájem vysvětlují. Ve 20.minutě náš obranný pilíř Dan Zourek dostává přísnou červenou kartu za hraniční zákrok, což pro nás znamená velkou ztrátu a nutnost reorganizovat naši hru. Hosté z tohoto našeho oslabení začínají těžit a do poločasu se průběžný stav motá na remízových stavech. Poločas končí 14:14 a s velkými obavami očekáváme vývoj půle druhé. 

Přestávka nám velice prospěla, neboť v 36.minutě už vedeme 19:16, ve 45. minutě pak 25:20. V 49.minutě se nám ještě hosté přibližují na 25:23, na což reagujeme tajmem a čeká nás posledních 10 minut, kdy se házenkářské zápasy lámou a rozhodují. My jsme tedy poslední desetiminutovku zvládli doslova famózně. Našich 8 branek v řadě (Dosty, Flajša, Kroša, Peší, Kachla, Peší, Kachla, Flajša) znamená průběžné vedení 35:25 v 56.minutě! Uragán, válec, demolice, totální nasazení, chytrost, euforie, gradující tempo, Ondra v bráně v totální „zóně“, diváci ve varu... To prostě sleduješ minuty do konce zápasu a říkáš si ať to ještě nekončí, hrajte dál, sypte to tam co se do nich vejde, nepřestávejte, toto je přesně to, co si divák žádá a co chce při zápasech prožívat! Hoši děkujem!!!

Vůbec se mi nechce někoho z našeho týmu vyzvedávat, milovníci gólových statistik se můžou podívat do zápisu z utkání. Kredit prostě všem, i těm na lavičce kteří do zápasu tolik nezasáhli. Avšak veledůležité brankářské zákroky Ondry Zapletala, ty v zápise nenajdete. Takže Ondro, ačkoliv jsem ti před sezónou moc nevěřil, za což se veřejně omlouvám a sypu si popel na hlavu, tvůj příběh znovuzrození legendy mezi třemi tyčemi by byl výborným námětem pro hollywoodský film! 

Jelikož byl v hledišti přítomen jako divák i jeden extraligový hráč z SKKP Brno, tak mi to po zápase nedalo a zeptal jsem se ho jsem se ho, jestli by dokázal jednou větou říct, co zápas rozhodlo? Řekl: v první půli měl Újezd nervózní a křečovitou obranu, ale o přestávce muselo k něčemu dojít, protože v druhé půli byla obrana uvolněná (hráči si to až užívali), avšak zároveň velice koncentrovaná a důsledná, samozřejmě újezdský gólman přispěl obrovským dílem stejně tak jako umění a chytrost a až „házenkářská vyčůranost“ mladých újezdských pušek :-)...

Příští kolo máme doma Ivančice – neděle 26.10. tradičně v 15:00. S Vanglem to není nikdy lehké, letos mají zatím 4 výhry a jedna prohra (s Kostelcem) a proslýchá se, že ambice nemají nikterak malé... Další velká výzva pro náš dobře rozjetý tým, který stále drží druholigovou neporazitelnost na vlastní půdě!

 

 

Z webu soupeře:

            Zápas podzimu, i tak by se dal nazvat tento souboj dvou největších favoritů soutěže. Na jedné straně vítěz loňského ročníku z Velkého Meziříčí a na straně druhé tým z Újezdu u Brna, který v loňském ročníku do posledního kola bojoval o udržení prvoligové příslušnosti, leč marně. Atraktivnosti zápasu přidala i na II. ligu nadstandartní divácká kulisa, kterou udělali diváci v místní nové sportovní hale.

            Vstup do utkání byl z naší strany slabší, kdy jsme nedokázali pokrývat kvalitní spojky domácích. A to především dvojici Pešák – Flašinger, kteří oba mají extraligové zkušenosti a na hřišti opravdu vyčnívali. Výsledkem bylo, že v 10. minutě jsme prohrávali 6:3. Poté se zlepšil náš obranný pohyb na tyto dvě největší domácí hrozby a na chvíli jsme zastavili brankový příděl hráčů Újezdu. Výsledkem bylo srovnání na 7:7, které bohužel netrvalo příliš dlouho. Domácí na to rychle dokázali zareagovat a vzali si zpět 2brankové vedení. Poté ale po úderu do obličeje našeho Adama Jaši viděl přímou červenou kartu domácí obranný pilíř Zourek. Adam jako by se po tomto zásahu probral a dokázal vsítit 5 branek za sebou, a táhl tak náš tým k obratu. Tři minuty před poločasovou pauzou jsme ještě drželi vedení 11:13, ale závěr lépe sehráli domácí a nakonec z toho byla poločasová remíza 14:14.

            Druhé dějství tak bylo naprosto otevřené. Jenže v něm domácí ukázali jejich nejsilnější zbraň a to je velice kvalitní útok, který i v 1. lize patřil mezi nejlepší. A i když naše obrana patří mezi to nejlepší, co II. liga může nabídnout, tak na borce z Újezdu byla krátká. Ti si tak postupně začali budovat až 5brankový náskok. Jiskra naděje svitla mezi 45.-47. minutou, kdy náš golman 2x po úspěšném zákroku vsítil branku přes celé hřiště. Navíc když jsme k tomu přidali i jeden zásah ze hry, bylo to rázem zase jen o 2 (47. minuta 25:23). Bohužel to, co jsme předvedli v závěru, bylo jako z hororového filmu. V útoku jsme přestali hrát trpělivě a snažili jsme se rychle zakončovat a výsledkem byla spousta technických chyb. Rázem se na naši branku valil jeden rychlý útok za druhým. Když k tomu rozhodčí ještě vytáhli dvě dosti spekulativní červené karty pro naše hráče, bylo vlastně rozhodnuto. My závěr odehráli s hlavami dole a výsledkem byla opravdu vysoká prohra 38:29, která nás v aktuální tabulce II. ligy odsunula až na 4. místo a hlavně nám dosti zkomplikovala cestu za obhajobou druholigového prvenství.

            Dnes jsme 50 minut odehráli vyrovnané utkání, ale bohužel v závěru jsme se naprosto rozložili. Musíme se z tohoto výsledku rychle oklepat a zvládnou všechny další ligová utkání. Navíc naše hráče ve středu čeká házenkářský svátek. V rámci Českého poháru do haly Za Světlou zavítá extraligový PEPINO HÁZENÁ Frýdek-Místek.