Remíza s Ivančicemi po dramatickém závěru

Utkání 8. kola 2. ligy mužů mezi Újezdem a HK Ivančice nabídlo napínavou podívanou až do posledních sekund. Domácí po euforickém vítězství nad Velkým Meziříčím tentokrát narazili na houževnatého soupeře. Po vyrovnaném průběhu zachránil Újezdu bod v samotném závěru Kuba Horký, který vyrovnal na konečných 33:33.
Velký podíl na remíze měl i Ondra Zapletal, jenž v posledních minutách zlikvidoval dvě stoprocentní šance soupeře. Zápas přinesl nejen dramatický průběh, ale i cenné ponaučení pro další druholigové bitvy.

Zápas svým pohledem zhodnotil Pavel Viška.

Šťastná a z pohledu neutrálního fanouška asi pro domácí i nezasloužená remíza s Vanglem ukázala v celé své nahotě křehkost a zranitelnost našeho domácího týmu. Nepíše se mi to lehce, ale hledat příčiny proč se dnes nedostavila další naše očekávaná výhra někde jinde než pouze na naší vlastní straně, to by bylo lhaní si do vlastní kapsy, a to nikomu v ničem nepomůže. Na finálním bodu má obří zásluhu Ondra Zapletal, který opravu vychytal (ne, že by ho to trefilo) dvě vyložené tutovky domácích v samotném konci zápasu a pak Kuba Horký, který svým jediným gólem 2 vteřiny před koncem zápasu z těžké pozice prostřelil brankáře hostů a doslova zachránil náš mančaft od veliké blamáže. Po euforickém vítězství v minulém kole nad Velkým Meziříčím teď přišla studená sprcha a vystřízlivění, avšak lépe teď, v půlce podzimu než kdy později…

Ivančice k nám dojeli posíleni o hostující hráče Mancla (extraliga Zlín) a Hrubšu (dorost SKKP). Velezkušený trenér hostů Zdeněk Missbach se před zápasem přišel pozdravit se svými bývalými spoluhráči z řad dnešních diváků a na otázku, co můžeme od Ivančic čekat odpověděl, že skoro nic, „vždyť my v podstatě trénujeme jen v osmi lidech ????“. Pokud je to pravda, tak klobouk dolů, protože Ivančice dnes předvedly velice kvalitní výkon, a i když v něm hlavní roli hrál extraligista Pavel Mancl, tak další hráči se k němu přidali a zejména v přesnosti střelby a výkonem gólmana nás v podstatě po celý zápas viditelně přehrávaly. 

Nastupujeme bez originálního pravého křídla, takže tam za celý zápas nejde skoro žádná přihrávka, kromě té poslední vyrovnávací trefy Kuby. Na pozici pivota se točí Bartoš, Krošík, Zourek a Michal Kučera, avšak celkový součet branek jimi dnes vstřelených je jedna veliká a děsivá nula. Jedna branka Ondry Krošíka byla dosažena z pozice spojkové, avšak jen jeden příspěvek u kanonýra Ondry, je taktéž děsivý. A když už jsme u těch „děsů“, tak pouze jeden gól Atoma tam dokonale zapadá. Jestli naši pivoti odvedly v útoku svůj díl práce alespoň ve formě odbloků pro spojky, to také nemůžu moc říct. Když už naše gólové spojky Pešák (12 z toho 8 ze sedmiček), Flajšinger (9), Vít Kučera (4) góly vstřelili, bylo to především z individuálních průniků jeden na jednoho bez nějaké interakce s pivotem. Měl jsme z toho až dojem, že naše spojky na souhru s pivoty úplně a vědomě rezignovaly, o čemž svědčí jejich snaha zakončovat akce individuálně a co nejdříve, po 2-3 přihrávkách… Brankáři – začal Ondra, po asi 10 minutách střídán Jirkou a pak se ještě párkrát protočili. Zákroků měli pomálu, kromě Ondrovy hvězdné koncovky v samém závěru zápasu byli téměř neviditelní. Hovořit o viditelné a úspěšné spolupráci obrana – pivot se dnes také moc nedá. V obraně jsme několikrát školácky propadli jeden na jednoho a hořeli ti nejzkušenější. Křídla – no hrálo se pouze na Dostyho, avšak z jeho 5 branek toho mohlo být dnes daleko více...  

Disciplína – dvojka pro Martina Flajšingera v 52. minutě byla jen vyvrcholením jeho celozápasové snahy vnutit rozhodčím svoje názory a komentáře na jejich verdikty. Sám jsi Martine také rozhodčí, byl by ti takový vše rozporující hráč něčím sympatický?

Proměňování vyložených šancí za remízového stavu, to byla dnes naše noční můra. Asi 5krát jsme měli na ruce šanci jít z plichty konečně do vedení, avšak vždy jsme trestuhodně selhali, jako třeba Michal Kučera po ojedinělém pasu do pivota, kdy z šestky přestřelil branku snad o dva metry…

Hra v 7 lidech i s brankářem v čase 59:33 byla snad tím vrcholem našeho dnešního zmaru. Rozhodčí si toho všimli a následný trest ve formě dvojky musel nutně následovat. Obrovská chyba, za kterou můžou hráči anebo někdo na lavičce, kdo toto hlídá? Jako tady označit viníka tohoto přehmatu v našem „multitrenérském“ systému řízení zápasu, které logicky u hráčů vyúsťuje v takové to „každý si dělá co uzná za vhodné, co může a co je mu dovoleno“ není asi ani možné…

Velmi rád bych tento neradostný popis průběhu zápasu, což objektivně řečeno není žádná velká věda, kdo tam byl, tak to viděl, zakončil konstatováním „byl to zápas blbec, rychle musíme zapomenout a jedeme dál“. Ale tak jednoduše to bohužel nevidím. Příští zápas hrajeme 9.11. v 17:15 v Bohunicích s jejich béčkem a vzhledem ke všem nepříznivým okolnostem si nedovolím jakoukoli predikci, jak to tam může dopadnout…