14.11.2021 TJ Sokol Újezd u Brna - TJ Sokol Telnice (muži)

TJ Sokol Újezd u Brna - TJ Sokol Telnice 22:28


Otřesná obrana, neproměněné šance a 3 zahozené sedmičky.

     Dlouho očekávné derby máme za sebou, bratrovzažedný boj mezi spolužáky, kamarády, či bývalými spoluhráči je u konce. Vášně, očekávání a zvědavost jsou ukojeny, svět se nezměnil a stále platí, že házená je jednoduchá hra, ve které se honí 14 hráčů za míčem a nakonec vždycky vyhrají Telničáci. V originále památná věta anglického fotbalového reprezentanta Garyho Linekera zní sice trochu jinak („Fotbal je jednoduchá hra. Dvaadvacet chlapů se devadesát minut honí za míčem a nakonec vždycky vyhrají Němci“), ale na házenkářské mužské derby Újezd-Telnice sedí dokonale a uvidíme, kdo z nás se někdy dožije její nepravdy.

     Není lehké komentovat tento zápas jako fanoušek Újezda, ale náš výkon v porovnání s telnickým nemůže vést k jinému závěru. Naprosto zaslouženě vyhrál lepší a opravdovou házenou hrající tým, který se dokázal vyhrabat z obrovské celosezóní krize nad týmem, který z vítězné euforie naopak v posedních 3 zápasech upadl do tak těžké deprese, že vyhrabat se z ní nebude vůbec lehké a to zvláště proto, ž našem případě jde o krizi tréningově-herně-systémově-trenérsko-hráčské, která asi nemá okamžitého řešení. V tomto kontextu může našich dosavadních 8 bodů, které jsme získali z prvních 5 zápasů mít v konečném účtování až cenu zlata. Zní to depresivně a nepříjemně? Ano, ale kdo to nechce slyšet a vidět, tak jen strká hlavu do písku a zadělává tak na ještě větší průšvih. Těch více než 100 újezdských fanoušků (celkem 152 platících + mládež zdarma = něco přes 200 diváků) v dunící měnínské hale si to prostě nezasloužilo a slyšet některé jejich komentáře k našemu výkonu a hře, nelze ani dále publikovat.

     V předtuše velkého zápasu (a možná i v předtuše možného pr...ru) byl do zápasu povolán i Honza Lattenberg, hráč, který prozatím ukončil kariéru a 2 roky si pořádně nesáhl na balón, aby svými zkušenostmi vypomohl v obraně... Nebylo to nic platné, přes pivota a střed padla většina branek do naší sítě. Další bývalý hráč – pivot Michal Kučera, nastupoval jen do útoku do a byl z našich asi nejvíce na hřišti vidět, avšak ani jeho 100% herní nasazení nám nestačilo. Premiéru si konečně odbyl Lukáš Kacafírek, ale nastupovat poprvé v tak těžkém utkání je velmi složité, a tak přestože je hráčem velice zkušeným a platným, tak dnes se mu v podstatě vůbec nic nepovedlo...

     Ale nevedlo se ani tradičním hráčům, na které se spoléhá. Atom (Tomáš Kachlík) ačkoli se rve, tak se potýká s několikazápasovou ztrátou formy. Tomáš Synek a Ondra Krošík si při svých střeleckých dispozicích docela dost komplikují život, chtělo by to asi zjednodušit a chodit do obrany přímočařeji, avšak toto je spojeno s naší největší bolestí v útoku a tou je momentální neochota spojek si vzájemně pozice připravovat, což souvisí s neschopností obranu nejdříve rozběhat (překřížení, výměna pozic). Vrcholem všeho je nespolupráce spojek s křídlem (nerozjetí lajny od křídla a dohrání lajny do křídla), třeba Kroša své křídlo ve hře dokonale ignoruje (pak se snad dají částečně pochopit výlety frustrovaného Zdenála z křídla až na pravou spojku, ale co z toho?) A tak dochází k tomu, co je pro naši útočnou hru typické, bez předchozí (obranu rozhýbávající) rozehry se spojky rozhodnou, že teď prostě projdou sami a individuálně, což většinou končí jen „ziskem 9m hodu, tedy přeruším akce. Takovýto způsob „hry“ je nesmírně fyzicky náročný a při opakovaném neúspěchu i hodně frustrující. Jedna neustále dokola se opakující se šablona, kterou zná každý mladší žák, to je opravdu žalostně málo... Co se konečně celkem daří s příchodem Michala Kučery do pivota je právě spolupráce pivot-spojka, ale i tak je to na hrubou sílu a jen tímto se zápasy vyhrávat nedají.

     A střelba 7m hodů, nad tím rozum zůstává doslova stát. Máme v týmu exekutora, který má letošní bilanci ze sedmiček 14/12, tedy úspěšnost 85%. Proč v posledních zápasech k těmto exekucím opakovaně nastupují bez úspěchu jiní, není vůbec jasné... A pak naše obrana, to je opět samostatná kapitola. Bránit prostě neumíme. A těch ztrát míčů (většinou jde o zkažené nahrávky)...

     V dresu hostí střelecky zářil David Popela, extraligový hráč Maloměřic, v tomto zápasu mimořádně střelecky disponovaný. Ačkoli jsme na něho nasadili osobní obranu, svou chytrostí se dokázal ke střelbě i tak dostat a většinou z jednoho kroku a z výskoku sounož vymetal růžky naší branky. Ale i bez něho celý telnický a silně omlazený mančaft působil herně velice dobře a pod vedením bývalého újezdského hráče, funkcionáře a trenéra Tondy Levíčka potvrdil na začátku zmíněný citát Garyho Linekera.



Svazové přehledy

Facebookové komenty