24.04.2022 TJ Sokol Újezd u Brna - HK Ivančice (muži)

TJ Sokol Újezd u Brna - HK Ivančice 30:34 (19:17)


Opět to nevyšlo II.

     Při psaní komentářů k našim utkáním mužů (a to zejména domácím), lze použít článek z předešlého zápasu a metodou CTRL+C, CTRL+V napsat článek aktuální. Stačí pouze změnit datum, našeho soupeře a konečné skóre. Průběh a scénář je obdobný a dopředu je již celkem jasné, jak to dopadne. Ta danost, osudovost až fatalismus je lehce ubíjející, avšak to čekání, že se to už někdy zlomí, to stojí za to 😊!

     K utkání jsme opět nastoupili oslabeni o spojky Toma Synka a Jirku Frimmela a pouze s jedním gólmanem Jurou Staněm. Jaký to paradox, že před několika zápasy jsme nastupovali k utkání až se třemi brankáři, ale dnes musel zápas dochytat hráč z pole – Pavel Jankovič, ale o tom až dále. První půle byla z naší stany opět sebevědomá, hra kolektivní a kombinační a Jura v bráně chvílemi čaroval. Vytknout lze pouze fakt, že průběžné vedení 17:13 z 28. minuty jsme v posleních 2 minutách promrhali na poločasový výsledek 19:17.

     Poločas druhý nezačínáme špatně a ještě ve 40. minutě svítí na časomíře remízový stav 22:22! V naší hře se ale již projevují klasické chyby jako ztáty míče, pivoti mají často brankoviště, ukvapená a nepřipravená střelba spojek (zejména zamrzí dvojnásob, když se má dohrát rozehraný sygnál). 4 přesilovky, které nám rozhodčí ve druhé půlce „věnovali“ jsou pro nás vyloženě komplikací a ne výhodou. Naopak, když hrajeme v oslabení, tak v útoku odehrajeme ztěží 10 vteřin a naprosto nesmysně zakončujeme z těžkého úhlu z křídla, ačkoli bychom měli natahovat čas a hrát téměř až do pasivity. V obraně lehce polevujeme, zejména křídla si nehlídají záběhy svých protihráčů a ti pak zakončují osamoceni z pozice pivota. Dále například netakticky faulujeme křídlo na 14 metrech u postranní čáry, kde od útočníka nehrozí vůbec žádné nebezpečí, abychom po následné rychlé rozehrávce byli záběhem tohoto křídla vyškoleni jako malí kluci.

     V 50. minutě prohráváme už 24:29 a nastává okamžik, který v prvním momentu rozvášnil a rozzuřil fanouškovské tribuny. Jura Staňa dostává črvenou kartu, neboť dle rozhodčích fauloval hráče při střelbě (nebo spíše po střelbě). Útočník hostí šel do trháku, odráží se na šestce, letí vzduchem, střílí a dopadá před našeho gólmana asi 2 metry před levou tyčkou naší brány. Jura, který kopíruje jeho pohyb a dokončuje svůj zákrok proti míči (a proti letícímu hráči) se s ním střetává a rukou ho zasahuje do hlavy. Útočník se kácí na zem a... však si to všichni umíte představit... Rozhodčí, dnes v tomto zápasu v několika případech v totální neshodě při posuzování některých zákroků, si dávají na čas, aby se po několika vteřinách šli poradit... A jak to už bývá, pokud se rozhodčí radí, tak to téměř vždy končí stejně – červená pro našeho gólmana a do brány musí hráč z pole – Pavel Jankovič. Ano, výbuch hněvu a nespokojenosti fanoušků byl jako exploze, avšak šlo zejména o sečtení a vygradování všech těch nepřesností pánů sudích z prvních 50. minut... V hledišti byli shodou náhod přítomni jako diváci hned 3 renomovaní rozhodčí, kteří v pozápasové debatě o tomto zákroku jako jeden muž odsouhlasili oprávněnost této červené karty i s detailním rozborem pravidel, které jsou výrazně nakloněny ve prospěch střílejícího útočníka a z brankáře dělají pouhého „statistu“, kterému je dovoleno maximálně chytat míč a všemožně se snažit vyhnout kontaktu s útočníkem. Můžeme s tím nesouhlasit, může se nám to nelíbit, ale to je asi tak všechno, co s tím můžeme dělat.

     I když červená, za stavu 24:29 pro hosty a při 10 minutách do konce, na konečný výsledek asi už moc vliv neměla, tak našim borcům tato „nespravedlnost“ vlila čerstvou krev do žil a konec zápasu dohráli s hlavou nahoře a adrenalinem v krvi. Za frenetického povzbuzování celé haly a jindy docela nenápadných fanynek, mezi nimiž byla výrazně slyšet zejména ta hrdě nesoucí slavné jméno, s nímž se ale nenarodila (kvízová otázka pro znalce 😊), náš mančaft hrál posledních 10 minut jako o život a ve 24. minutě to bylo už jen o 2 branky – 27:29 a schylovalo se k senzaci. Náš nový gólman si hned připsal 2 úspěšné zákroky a odstartoval tak naše nesmírně sympatické, leč nakonec neúspěšné vzepětí.

     

     Co šlo udělat jinak? Nesmírně těžká otázka, která má sice možné odpovědi, ale když není kde brát, je to téměř neřešitelné... Úzký kádr, kdy zejména starším hráčům vždy ve druhé půli dojdou síly. Mladé pušky, které ale ještě stále potřebují buď nabrat klid a necítit se svázáni rolí lídra (Atom), nebo naopak nabrat odvahu a vůli tahounem se v klíčových fázích zápasů stát (David). Ti pardálové už fyzičku nenaberou, ale každopádně by bylo super, kdyby se příští rok na hřišti ještě potkali s nově příchozími dorostenci a společně s nimi by se rozdělili o čas na hřišti a předali jim tak zkušenosti tou nejlepší možnou formou. Takový mančaft o 12 lidech na hru, kde by byl každý post na jedné straně zdvojen „mladým“ a na straně druhé „zkušeným“ snad stojí za pokus a ještě jeden rok kariéry navíc 😊!

Svazové přehledy

Fotogalerie na Rajčeti

Facebookové komenty