18.09.2022 TJ Sokol Újezd u Brna – TJ Sokol Telnice (muži)

Autor: Pavel Víška <(at)>, Téma: A - Muži, Vydáno dne: 19. 09. 2022

18.09.2022 TJ Sokol Újezd u Brna – TJ Sokol Telnice (muži) TJ Sokol Újezd u Brna – TJ Sokol Telnice 33:33 (17:18)


Je remíza výhra nebo prohra?

     Vstupní zápas do nové sozóny II.ligy mužů nám v domácím zápasu s Telnicí přinesl remízu 33:33. Vzhledem k vývoji zápasu a k zachování dobrých sousedských vztahů je to výsledek naprosto spravedlivý. Vzhledem k předsezóním očekáváním a námi doposud předváděným výkonům lze však z naší strany považovat remízu za malou prohru. Na druhé straně je dobře, že hned v prvním zápasu se ukázalo, že je stále co zlepšovat a na čem zapracovat, proto i z tohoto pohledu je remíza „spravedlivá“ a případná šťastná výhra či nešťastná prohra by v obou případech nemusela vést ke „konstruktivní analýze“ možných příčin naší dnešní nevýhry ...

     Do zápasu jsme nastoupili posíleni o Ondru Krošíka, který je sice náš hráč, ale zároveň hostuje v extraligových Maloměřicích, a protože jsme zatím odehráli pouze 2 vítězné zápasy v Českém poháru, kde Ondra zvolil možnost hrát za Maloměřice, tak už v této soutěži nemůže nastoupovat i za Újezd. Telničtí byli podobně posíleni o dorostence Marka Popelu (odchovanec Telnice, ale hráč Nového Veselí a dorostenecký reprezentant), který pro letošní sezónu hostuje do mužů Telnice. Takže náš malý „komplex Popela“ dostal v tomto zápasu nový rozměr „Popela na druhou“, protože nastoupil i jeho bratr David (oba Popelové zatížili naše brankové konto celkem 23 brankami...)

     Hala plná k prasknutí, naše fanouškovské bubny duní a zápas začíná. Nastupujeme v základní sestavě s Ondrou Krošíkem, ačkoli Ondra za nás zatím neodehrál letos ani jeden ze 3 zápasů (2 x pohár a jeden přátelák). Ondra je bezesporu výborný hráč a pro náš mančaft určitě vzácné koření, avšak jeho zařazením do hry hned od začátku padla na naše borce taková divná deka. Vše dohrávat na Ondru, to bylo motto celého prvního poločasu, takže naše dosavadní účelná a úspěšná hra z prvních zápasů, kdy se muselo hrát bez Ondry, dostala docela velkou ránu. Atom se na hřišti v první půli vyloženě hledal, prostě to nebylo ono. Naštěstí zde byl na pravé spojce Kuba Horký, který asi naši bezradnou hru vnímal, a tak to vzal na sebe individuálně a jeho přínos a výkon v první půli (ale nejen v ní) lze označit za klíčový pro „přežití“ prvního poločasu. S tím Ondrou, to není myšleno nějak negativně, jen jde o to, že vzácné koření se obvykle do pokrmu přidává až na konec a pokud ho tam dáte příliš, pak celý pokrm můžete lehce pokazit. Stále zde byl fakt, že bez Ondry jsem doposud hráli dobře, takže otázka proč měnit (hned od začátku) něco, co funguje, se lehce nabízí. Stažení Ondry na delší čas v druhé půli rozhodně přineslo změnu obrazu naší hry. Skóre se motalo neustále okolo remízového stavu, nebo jsme prohrávali o 1 branku, v čase 27:49 jsme šli právě Ondrou dokonce do vedení 17:15, avšak poločas vyhráli hosté 18:17, sedmičkou z ruky Davida Popely v poslední vteřině.

     Druhá půle z hlediska vývoje skóre kopírovala tu první, pouze vedení se přelévalo ze strany na stranu, hosté výjimečně vedli v čase 34,34 o 3 branky 21:18, ale tento mini náskok jsme rychle dokázali smazat. Házená se rozhoduje z posledních 10 minutách zápasu, tak zní velká pravda. A poslední minuty opravdu přinesly obrovské drama. Tři minuty do konce, na scoreboardu svítí vyrovnaný stav 30:30 a my dostáváme v krátkém sledu výhodu dvojnásobné přesilovky, kdy dochází k vyloučení Davida Popely a následně Petra Lengála, který za nástřel našeho gólmana Rustama Mikojana do hlavy dostává červenou kartu. Této výhody však nedokážeme vůbec využít, neboť telnický gólman Pavel Vařečka v bráně čaruje a naši střelci neproměňují jasné šance. 16 vteřin do konce a Kubou Horkým, opět individuálně, jdeme do vedení 33:32. Samozřejmě následuje ihned time hostí, aby na posledních několik vteřin stanovili taktiku - asi který z Popelů to vezme na sebe... Hosté rozehrávají a ihned míří do naší obrany a výsledkem je přísně nařízený 7 metrový hod a konec zápasu. Na sedmu měníme gólmany, v posledních minutách v laufu chytající Rustam pouští do brány Jirku Staně. Našim „katem“, stejně tak jako ze sedmičky v poslední vteřině první půle, je David Popela. Je dobojované, konečná remíza je vítězstvím pro hosty, prohrou pro nás...

     Faktor Popela, dnes umocněný na druhou, opět sehrává v konečném účtování hlavní roli. K tomu přičtěme lepší výkon telnického gólmana Vařečky v porovnání s našim duem Mikojan – Staňa. 7 metrové hody jsme dnes měli 8/7, což není špatné, ta jedna neproměněná samozřejmě mrzí, ale o tom to nebylo. Atom dnes pouze 2 branky, na což taky zvyklí nejsme. Za celý zápas snad jen 2-3 trháky, ale ty nepřichází, pokud gólmani něco nechytnou, takže opět jedna charakteristická věc pro naši hru (rychlý přechod do útoku), kterou jsme dnes měli jen málo možností aplikovat. Naše již legendární „očko“ tedy herní šablona neustále se opakující v každém druhém útoku, není to ale málo při našich možnostech a hráčských dispozicích?

     Premiéra je za námi, sezóna je dlouhá. Neděle 25.9. v 15:00 a další domácí zápas, tentokrát s nováčkem ve II.lize, Sokolem Nové Bránice. Šance na reperát, i když s Bránicemi to bude určitě bolet. Víme kde nás tlačí bota a víme, co s tím dělat, takže hlavy vzhůru a jedeme dál!




Svazové přehledy



20220918 muži vs. TJ Sokol Telnice - přehled



Facebookové komenty