30.10.2022 TJ Sokol Újezd u Brna – SHC Maloměřice B (muži)

TJ Sokol Újezd u Brna – SHC Maloměřice B 34:31 (17:11)


Infarktový druhý poločas.

      Po vítězném zápasu ve Velkém Meziříčí jsme doma přivítali Maloměřice B. Tento tým, který je zálohou extraligového týmu Maloměřic, je vždy s otazníkem, kolik extraligistů za něho v každém zápasu nastoupí. Tentokráte to bylo „čisté béčko“, tedy papírově soupeř hratelný.

     V porovnání se zápasem v Meziříčí došlo u nás pouze ke dvěma změnám. Z dorostu nastoupil Luba Řoutil a velkým bonusem byla přítomnost Ondry Krošíka, který hostuje právě v Maloměřicích, ale v extralize, kde se Ondra v posledních zápasech nadechuje k opravdu velkým výkonům. Otazníkem a zároveň přáním všech našich fanoušků bylo, zda-li Ondra konečně své umění prodá i v dresu Újezda, neboť v dosavadních zápasech byl pouze svým stínem, ale nebyla to jen jeho vina... Pokud máte takového rozdílového hráče v mančaftu, nemůžete spoléhat na to, že vše udělá sám. I takovému hráči je třeba akci připravit a pracovat pro něho. A to se dnes v určitých důležitých fázích zápasu konečně povedlo. Vždyť Ondrův gólový potenciál v Újezdě je určitě vysoko nad hranicí 10 branek za zápas (dnes 7 přesných zásahů), jen je potřeba mu v tom systematicky pomáhat a pozice, ze kterých může zakončovat, trpělivou předešlou rozehrou poctivě připravovat.

     První půli jsme začali sebevědomně a průběžně jsme ve vedení 6:2; 11:4; 13:6. Od 19. do 24. minuty však proděláváme první kolapsovou pasáž, kdy soupeř snižuje na 13:10 avšak z této krize ještě vycházíme se ctí a poločas končí 17:11. Během našeho výpadku stačilo neproměnit několik tutovek, ztratit pár míčů a soupeři jsme dali jak se říká „čuchnout“...

     S nástupem do druhé půle a s poměrně luxusním náskokem 6 branek jsme asi všichni věřili v klidné dohrání zápasu a zisk „jednoduchých“ 2 bodů do tabulky. Začínáme dobře a sérií 3 branek navyšujeme v 33. minutě na 20:11. Pak ovšem až do 48. minuty předvádíme jeden zmar za druhým a necháme soupeře dokonce jít do vedení 25:26! Za tohoto stavu kardiaci v hledišti šahají po svých lécích na vysoký tlak a litují, že si pilulku nevzali již o poločase. Další kolapsová pasáž, která se těžko popisuje a hledat její příčiny je asi úkol pro zkušeného sportovního psychologa... Neproměňování tutovek, ztráty míčů a strašlivá „obrana/neobrana“ pivota. Byl tam třeba jeden moment, kdy hosté dohrávali útok v pasivitě a měli by tedy být pod tlakem, ale bylo tomu právě naopak. Útok dohráli v absolutním klidu, na poslední povolenou přihrávku, která našla úplně a naprosto volného, nebráněného pivota, který už věděl, co si s míčem počít. Marnost tohoto okamžiku se většině fanoušků v hledišti musela vypálit hluboko do paměti, protože následná exploze fanouškovské frustrace byla obrovská...

     Avšak naše borce ani tato pasáž nezlomila a od 48. minuty kdy Ondra vyrovnal na 25:25 a následně po něm Marián Hladík srovnal na 26:26, už převzali otěže zápasu do svých rukou a zápas dovedli do vítězného konce. A byli to právě ti nejzkušenější, kteří obstarali vítěznou koncovku (Lattec, Strouhal, Krošík, Suchomel, Hladík, Horký). Jestli to byl taktický tah (pošetřit jejich síly až na koncovku), anebo jen souhra okolností, těžko říci, avšak nabízí se k tomu jeden poznatek z hlediště, který divákům neunikl. Jde o to, že tito hráči více méně na hřišti absentovali mezi 33. a 48. minutou, kdy nám zápas doslova utíkal mezi prsty, a kdy jsme nedokázali udržovat dosavadní náskok...

     A teď asi moc kladných bodů nezískám, ale snad to bude přijato s jistou rezervou. Z posledních 2 zápasů je vidět, že pokud máme na hřišti zkušenost bez dravého mládí, které může působit v tomto dobře zajetém a fungujícím soukolí „lehce rušivě“, tak na méně kvalitní soupeře to stačí, tedy držíme pěkný střed tabulky. Tito naši zkušení borci mají spolu odehraných spoustu zápasů a vědí, co mají od sebe čekat. Avšak rychlého přechodu do útoku se od nich nedočkáme, stejně tak jako odstranění mnoha herních a pozičních „stereotypů“, které do moderní házené už nepatří. Jeden příklad: pokud po rozehrání ze středového kruhu, po obdržené brance, rozehrávající hrač (pivot) ihned po rozehrání míče míří na střídačku a tento hráč tedy bezprostředně nevyvine přímý tlak do obrany, tak celá myšlenka rychlé rozehrávky se potom naprosto míjí účinkem a nemůžeme se divit, že z rychlé rozehrávky žádné přečíslení nevytěžíme... Můžeme být však rádi za tu zkušenost, kterou máme, ale zároveň je třeba myslet na budoucnost a mládí do systému zapracovávat a tvořit systém nový. Nyní nastala situace, kdy ve dvou zápasech mládí nuceně chybělo a museli jsme si poradit a taky jsme si se ctí poradili. Avšak neusínejme nyní na vavřínech, na celky z horní poloviny tabulky to asi stačit nebude, i když v házené jeden nikdy neví 😊...

     V neděli 6.11. zajíždíme na půdu Kostelce na Hané, tedy soupeře, který je nevyzpytatelným týmem, aktuálně na 8. místě tabulky se ziskem 5 bodů. Jestli se i nadále povezeme na vítězné vlně, budeme vědět již v čase nedělního oběda, zápas začíná netradičně už v 10:30.

Svazové přehledy

Facebookové komenty