25.02.2023 HK Ivančice - Sokol Újezd u Brna (muži)

HK Ivančice - Sokol Újezd u Brna 41:33 (22:19)


Úzký kádr na Ivančice nestačil.

     Vždy, když usedám za klávesnici a chystám se napsat report nebo spíše článek k zápasu, si kladu jedny a ty samé otázky. Jak k tomu dnes přistoupit? Buď jen suchý popis průběhu zápasu s tvrdými daty, nebo tam zanést nějaké mé subjektivní hodnocení, konstruktivní kritiku, dotknout se něčeho citlivého? Statistická „nuda“ nebo něco „živějšího“? A kdo to vlastně bude číst? Komu se to může líbit a koho se to naopak může dotknout? Komu, nebo čemu to může pomoci, nebo naopak uškodit? Tomuhle se sice můžou zasmát hráči, ale divák mimo tým to neocení, nebo třeba vůbec nepochopí? Do jaké míry si vůbec můžu „uzurpovat“ právo něco subjektivně hodnotit? Můžu třeba pocity a názory dalších diváků a fanoušků tady a takto prezentovat? Hodně tenký led, na kterém tak nějak bruslím. Pojďme tedy i dnes na tento led vstoupit, třeba se neprolomí a ta tenká hranice ještě snesitelného se nepřekročí...

     Nejprve něco o našem soupeři, na jehož horkou palubovku jsme k jarní odvetě zavítali. Ivančice, házenkářská bašta, kde se často nevyhrává. Ivančický tým vedený velezkušeným trenérem Missbachem, jehož fundované komentáře házené můžeme dokonce občas slyšet i v přenosech České televize, je bezesporu horkým kandidátem na postup do I. ligy. Jejich systematická a viditelně silně organizovaná hra je v porovnání s ostatními celky II. ligy asi o třídu výše, navíc přidávají i herní tvrdost, zejména na domácím hřišti. Sice v minulém kole pouze remizovali v Bránicích, ale třeba Telnici porazili doma o 14 branek! Naše sestava je, dalo by se říci na jaře již tradičně, velice úzká. Když si vzpomenu, že na začátku sezóny jsem se rozplýval nad faktem, že máme k dispozici až 25 hráčů, tak při pohledu na naši lavičku dnes je mi docela smutno. Výčet chybějících je dlouhý, bolí zejména absence Krošíka a Horkého – tedy nebezpečných spojek. To, že choroby dnes kosí celou populaci, se ale pochopit dá a to i u našich dorostenců, z nichž jsme dnes měli jen M. Flajšingera. Naštěstí jsme měli T. Kachlíka, kterému pod vlivem prvního odehraného zápasu za extraligové Maloměřice opět vyletělo sebevědomí o stupeň výše a dnes byl k nezastavení. Duo Kachlík - Flajšinger nás dnes táhlo a je škoda, že nikdo z dalších (třeba křídla) se k nim moc nepřidal, ale nevěšme hlavu, náš celkový výkon nebyl vůbec špatný a za daných nepříznivých okolností jsme odehráli důstojný zápas.

     Začátky zápasů (první poločasy) nám jdou, a když máme dostatek sil, tak dokážeme držet krok s každým soupeřem. V útoku je to dobré, Kachlík s Flajšou drze proskakují obranou anebo přesně střílí ze střední vzdálenosti, daří se i Strouhalovi na pravém křídle či spojce. Sice neustále průběžně prohráváme o 2-3 góly, ale se soupeřem držíme krok. V obraně je to však špatné, soupeř nám proskakuje zejména středem a většinou střílí z volné ruky, navíc jeho střelecká efektivita je až dechberoucí, trefují prostě přesně a jejich střely jsou pro Juru Staňu v bráně nechytatelné. Zkoušíme změnit obranu na 3 – 3, čímž krátkodobě soupeře vyvádíme z klidu, ale nedokážeme si poradit se zabíhajícími křídly. Hrát obranu 3 – 3 je samozřejmě fyzicky velice náročné, a tak se velice rychle připravujeme o další síly, ale co už, je to hop nebo trop a při nemožnosti prostřídat spojky trochu sebevražda. Poločas prohráváme 22:19 a ordinujeme taktiku na druhou půlku.

     Prvních 6 minut druhé půle je naše „labutí píseň“. Dostáváme 2 dvouminutové tresty (Jankovič, D. Staňa) plus M. Strouhal přímou červenou. Tentokráte nelze nic moc namítat, nebezpečný zákrok na osamoceného útočícího hráče sice zepředu, avšak s úmyslem ho za každou cenu zastavit, což se nakonec i povedlo... Tuto pasáž ještě tak nějak dokážeme přestát, avšak od 40 minuty až do konce už domácí drží zápas pevně ve svých rukou a my se vzmůžeme pouze na několik malých vzepětí...

     A na závěr tedy vstupme na ten tenký led... To, že jsme dnes hořeli v obraně, a že hořel zejména M. Flajšinger, to je svatá pravda. To, že byli naši gólmani (Rustam zasáhl do zápasu posledních 15 minut) obranou mnohokráte „prodáni“, to je opět svatá pravda, bylo to tak. Je však nutné si přiznat, že střelci domácích to dnes z dálky trefovali prostě excelentně, několikrát s tečí našeho bloku. Chtít anebo očekávat od Flajše (17 let), že ve svém druhém sobotním zápasu (první odehrál v poledne za náš dorost) bude platný člen obrany je docela naivní, buďme rádi za jeho přínos v útoku, za jeho kombinační schopnosti a vůbec za vůli a odhodlání za naše muže hrát, neboť jeho vytížení házenou je enormní. Není to vina Marťase, že se ocitl v této roli, a že za celý zápas nemohl vystřídat, anebo se v obraně alespoň vyměnit s křídlem. Vždyť ještě v průběhu letní přípravy byly slyšet hlasy, že Marťas se za muže dostane na hřiště tak na 10-15 minut, že fyzicky na to zejména v obraně ještě nebude mít... A najednou tu máme zápasy s Telnicí (8 branek), v Holešově (11 branek) a dnes (9 branek), kdy je najednou Marťas „ne zcela dobrovolně“ v roli jednoho ze dvou útočných lídrů našeho týmu! A že by měl ve svém věku a při útočném založení primárně a podvědomě na mysli odevzdat všechny svoje omezené síly v obraně? No to by byl snad házenkářský nadteenager!

Svazové přehledy

Facebookové komenty