02.11.2024 Tatran Bohunice - Újezd u Brna 30:28 (20:16) - muži

    Tatran Bohunice – Újezd u Brna. Tradiční soupeři, kteří na sebe naráželi ve II. lize se tentokrát střetli v lize první. Bohunice už mají dvě sezóny v této soutěži zdárně za sebou, pro nás je to sezóna první. A možná právě tato větší zkušenost dnes rozhodla. Ale samozřejmě nejen toto dnes sehrálo svou roli. Určitě to byl větší počet technických chyb na naší straně, kdy zejména statistiku průrazů (tedy útočných faulů) jsme dnes jednoznačně opanovali. Jako hlavní příčinu toho, proč jsme v této negativní herní činnosti tak vyčnívali, byl fakt, že jsme nedokázali rozhýbat obranu domácích křížným pohybem našich spojek, z čehož pak pramenila snaha o individuální průniky do obrany jeden na jednoho. Pouze 2 branky Kroše, jakožto střelce z větší a střední vzdálenosti, jsou toho důkazem. Opět jsme rezignovali na dohrávky do křídel, kdy třeba Dosty byl doslova ignorován a to, že Dan Korger se trefil třikrát (jen třikrát) lze přičíst pouze naší přesilovce 6 na 4, kdy dohrávka do křídla je snad naprostá nutnost, jak takovou herní situaci zahrát. 2 branky Michala Gajdy pak padly z trháků, tedy nebyly důsledkem dohrávky do křídla v postupném útoku. I v předchozím zápasu ve Zlíně jsme křídla ignorovali, což myslím je velká škoda při kvalitě, jakou na těchto postech máme. Naše snaha dohrávat akce do pivota byla úspěšná hned pětkrát (Radim Tejzr 3 branky, Michal Dostalík 2 branky), avšak i v této činnosti jsme zaznamenali mnoho ztrát míče v útoku. Několik neproměněných tutovek, pak naše marné snažení završilo, zejména v posledních minutách se domácí brankář Jiří Bavlnka hodně vyznamenal.

    Oba naši gólmani opět zachytali lehce nadprůměrně (několikrát jim pomohla tyč nebo břevno), ale jak jsme se s diváky po zápase shodli, tady nelze vůbec hledat příčinu naší prohry. I přes výše popsané neduhy naší hry byl zápas do posledních minut vyrovnaný a otevřený. Mrzet nás ale musí zejména pasáž mezi 24-30 minutou, kdy nám domácí odskočili na 4 branky. Leitmotivem celého druhého poločasu pak z naší strany byla snaha toto čtyřgólové manko smazat, což se nám v 52.minutě podařilo – srovnáno na 27:27 a dokonce v 54.minutě jdeme Honzou Pešákem do vedení 27:28. Naše úspěšná stíhací jízda však měla nakonec trpkou koncovku v podobě následných 3 branek domácích v řadě. Určitě nás hodně mrzí průraz/neprůraz a následný neuznaný gól Pešího, vychytaná tutovka Radima Tejzra a redka pro Miniatoma právě v těchto posledních minutách zápasu. V posledních 4 minutách bylo proti nám doslova vše, smůly kopec a štěstí žádné… Avšak důvodem k naší prohře byly zejména ta nepovedená pasáž na konci půle první.

    Několik zajímavostí z tohoto utkání. Předně je to návrat Pešího po vážném zranění ze začátku sezóny. Na Honzovi byla vidět snaha a herní hlad, avšak zejména v obraně to ještě nebylo ono, navíc bránit Vikrora Hastíka je více než obtížné… Každopádně dobře, že je Peší zpět ve hře, neboť Martin Flajšinger bude asi mimo až do konce celého podzimu. Vůbec poprvé v kategorii mužů se v našem dresu potkali v jednom zápasu strýc Michal Dostalík se svým synovcem Šimonem Dostalíkem – oba dělí věkový rozdíl 28 let. A na bratrskou dvojici Tomáš a Matěj Kachlíkovi, na tu si už začínáme docela zvykat.

    A pak to bylo nečekané a dodatečné naskočení do zápasu až ve druhé půli pro Atoma, který původně hrát vůbec neměl, ale když už se v hale objevil, tak ve vypůjčených botách do zápasu nakonec zasáhl, asi měl v hledišti extra motivaci. Jeho příchod na hřiště znamenal hned 2 branky za sebou, což vyvolalo okamžitou paniku u domácích, kterou vyřešili tajmem. V tomto přerušení je asi domácí trenér upozornil, že je třeba se na tohoto hráče zaměřit, což si domácí hráči vzali k srdci a vyložili po svém a Atom se stal po pár minutách terčem zákroku za červenou kartu. Bohužel po tomto sestřelení při střelbě ve výskoku a následném tvrdém dopadu na záda už Atom v zápasu dále nepokračoval (jak to bude do dalších zápasů, se teprve ukáže), což určitě sehrálo podstatnou roli, neboť právě on by mohl být tím naším žolíkem v závěru utkání. Rozhodčí s udělením červené karty v tomto případě vůbec neváhali, faul to tedy byl a chce se mi dodat, že úmyslný, neboť ve světle pozápasových informací a z rozhovoru Atoma s domácími vyplynulo, že tento úmysl nikterak nezakrývají. Pokud by si domácí, pro odvetu vybrali třeba našeho Michala Dostalíka nebo Vítka Kučeru, neřeknu ani popel, protože určitě by se měli těmto dvěma za co se revanšovat. Na tyto házenkářské persony, si však asi netroufli. Objektivně zákrok do obličeje na Viktora Hastíka také volal po červené, avšak toto rozhodčí neviděli. Vybrat si jako terč pro odvetu Atoma a ještě se k tomu po zápase hrdě hlásit, to nemá se sportem a slušností nic společného. A aby to do sebe ještě trochu více zapadlo, podobně jako na Atoma to domácí sehráli v první půli na Pešího – faul po střelbě ve výskoku hráče pěkně přetočit a poslat ho hlavou dolů, nebo alespoň na záda. Tady to však rozhodčí neocenili myslím ani dvojkou. Avšak dostat redku za úder (zásah) rukou do obličeje, kdy jde v 90% případů o neúmysl a možnost vážného zranění není velká a stavět to na roveň s faulem na Atoma, kdy hráč nekontrolovatelně padá z výšky hlavou dolů anebo na záda s následným úderem hlavou do palubovky, to snad ani nejde…

    Naši fanoušci vytvořili zcela určitě rekord na venkovním zápasu. Do počtu 55 jedinců jsme to zběžně počítal, ale pak už jsme se v tom ztratil, a to na poslední chvíli dorazilo ještě mnoho dalších. Pokud si dovolím mezi naše fanoušky započíst i malé hloučky diváků z Telnice, Hostěrádek a Sokolnic (kteří snad nefandili Bohunicím 😊) a pokud tam započítám i manželé Hladíkovi, kteří by teoreticky snad mohli být rozkročeni na obě strany 😊, tak nás tam nakonec bylo okolo 80, což je naprosto fantastické číslo!

    Neděle 17.11. v 15:00 nás doma čeká Litovel, která po nepovedeném začátku soutěže začíná tabulkou pomalu stoupat (momentálně 4. místo a 8 bodů). My po velice vydařeném začátku soutěže naopak začínáme tabulkou pozvolna klesat (momentálně 6. místo a 7 bodů). A to ještě mančafty v tabulce okolo nás mají odložené „povodňové“ zápasy, které budou ještě na podzim dohrávat, takže situace už tak růžová objektivně není. Na podzim nás čeká ještě výlet do Vršovic a doma Dukla Praha. Dva body z domácího zápasu s Litovlí by se nám tedy náramně hodily…