20241012 TJ Cement Hranice - TJ Sokol Újezd u Brna (muži) 33:38 (17:18)
I když mi to není zrovna dvakrát příjemné, pokud na náš venkovní zápas nejedu jako fanoušek a reportér, tak zatím vždy vyhráváme! Ve
Štáhlavách a v Hranicích jsem fyzicky nebyl a vyhráli jsme. Ve Veselí jsem byl a prohráli jsme a ještě z toho byl ne zrovna optimistický článek...
Facebookové komenty
Svazové přehledy
Komentář
Report ze zápasu
ze Štáhlav jsem s přispěním mnoha očitých svědků nakonec napsal, i když to bylo hodně odvážné a neprofesionální 😊. Ale pokud se tímto založila nová a vítězná
tradice, napíšu tedy další report ze zápasu, na kterém jsem nebyl, prý jsem o hodně přišel a stálo to za to. A tak vás, na zápasu nepřítomné (přítomným se
omlouvám, bude – li to „blábolení z cesty“), přece nemůžu ochudit o tento krásný zážitek, zdrojem mi jsou poznatky zejména na lavičce přítomného Aleše Flajšingera a
zraněného Marťase... A kdybych tam přece jen fyzicky byl, tak možná by se naše výhra ani nekonala 😊! Tuto oběť jsme schopen postoupit a do Zlína příští týden
taky nepojedu, bude-li to ku prospěchu věci a nějaké body ševcům sebereme.
Celý týden před tímto zápasem se nesl ve znamení „hledání nových hráčů“, kteří by narychlo zacelili díry v naší sestavě způsobené množstvím
zraněných hráčů a hráčů, kteří dopředu ohlásili absenci v Hranicích. Honzovi Lattenbergovi se vyřídila hostovačka z Měnína a z druholigové Kuřimi se domluvil na
hostování pivot Jiří Mikel. A pak se zrodil jeden bomba přestup do Újezda, kdy šlo o veterána a házenkářskou legendu – pivota Michala Dostalíka (1977), který je
strýcem Šimona Dostalíka a má tak tedy k našemu týmu docela blízko, stejně tak jako k našim ex-extraligistům, se kterými hrával v SKKP a Majlontu. Avšak Michal
nakonec k zápasu nenastoupil, neboť náš pivot číslo 1 Radim Tejzr ohlásil, že nakonec přecejenom bude hrát. Toto odhodlání Radimovi vydrželo až do chvíle, kdy
měl odjet vlastním autem směr Hranice. V ten moment se však jeho novou destinací stala brněnská porodnice, ale jak se později ukázlo, šlo ještě jen o planný poplach.
A mančaft se tuto zprávu dozvěděl právě ve chvíli, kdy nastupoval do autobusu :-). Zatím to vypadá tak, že každá další a další „morová rána“ v podobě absence, či
zranění dalších a dalších hráčů zbytek mančaftu paradoxně „posílí a nakopne“ k mimořádným výkonům! Vždyť dnes jsme vyloupili Hranice (loni ještě extraligový mančaft,
kde minulou sezónu hráli naši dnešní hráči Korger a Kučera)! A i když letošní Hranice jsou jen stínem těch loňských, stále je to v rovině čistě formální tak, že
loňský druholigista Újezd poráží loňského extraligistu Hranice a to ještě na jejich domácí půdě! A to herně a kvalitativně jsou na tom Hranice stále lépe, než třeba
Jičín, který jsme doma jasně porazili.
Dle vývoje skóre je vidět, že zápas to byl velice vyrovnaný, rozhodlo posledních 10 minut a v nich náš výborný kolektivní výkon, který začal
v bráně u Jirky Staně, který předvedl v poslední desetiminutovce několik vynikajících zákroků. A pak rozhodla naše vysoká efektivita v zakončení a to zejména z ruky
Kuby Horkého a nováčka Jirky Mikela, opět v posledních deseti minutách. Ale nebylo by posledních vydařených 10 minut, kdyby tomu nepředcházelo poctivých 50 minut
předchozích, ve kterých základ našeho úspěchu položili Krošové, Kučerové, Dostalíci a Korgerové. Ale třeba i příspěvek Honzy Lattenberga v podobě 1 branky se může
zdát na první pohled malý, avšak jeho jistota v obraně, herní přehled a vůbec čas strávený na hřišti, dal prostor pro odpočinek dalším. Maličkosti rozhodují, což
na první pohled většinou nebývá vidět. A takto to může být třeba i s druhým gólmanem Tomem Staňou, který se letos poprvé v ligovém zápase dostal do branky a hned
jak tam vlezl, tak 3 soupeřovi střely skončily vedle naší brány. Opět „maličkost, detail“, ale třeba právě tento moment nahlodal sebevědomí domácích střelců...
Pár postřehů k jednotlivým hráčům, snad jsme Alešovi dobře rozuměl 😊. Novic Jirka Mikel z Kuřimi zapadl do našeho systému dokonale.
Kromě pokažení první akce v prvním útoku si Vítkem Kučerou velice rychle vyjasnili vzájemná očekávání pivot-střeďák a pak už to bylo téměř dokonalé. A v obraně
se také velice rychle synchronizoval s našimi borci. No myslím, že mančaft bude vyžadovat VELKÉ ZÁPISNÉ 😊! Komentář Marťase Flajšingera: "Jirka Mikel zahrál
jak z partesu."
Kuba Horký dnes po několika ne úplně vydařených zápasech předvedl, že jako pravák nevelkého vzrůstu na pravé spojce je mimořádně nečitelný a
nebezpečný zakončovatel, ale také spolehlivý distributor finálních přihrávek do křídla. Ačkoli již v 11. minutě posbíral 2 dvouminutové tresty a po zbytek utkání
nad ním visel Damoklův meč v podobě hrozící redky, tak v obraně to nakonec vyřešil dokonale a v útoku ještě lépe 😊.
Kroša roste zápas od zápasu, vedle Vítka Kučery získal klid a jistotu a v maximálně možné míře dává mančaftu přesně to, co se od něho
čeká – tedy branky, branky, branky... Poutá na sebe pozornost soupeřovy obrany, že on je ten „jediný“ bomber, avšak my dobře víme, že naše paleta zakončení mimo
Ondru, je prostě nekonečná 😊.
Křídla Dosty a Dan Korger, to jsou jistoty všech jistot. Dan si opět neopustil (a proč taky) jedno z jeho typických zakončení kolem
brankářovy hlavy na krátkou tyč, kdy před tím náznakem střelby přesvědčí celou halu (včetně brankáře), že to pustí šlajsem dolů na dlouhou tyč 😊.
No a Vítek Kučera na středu, to je ten hlavní element, který dává všem spoluhráčům přesně to, co potřebují. Dirigent, mentor, nahravač,
organizátor, střelec... Další slova jsou zbytečná...
Jirka Staňa předvedl přesně to, co dělá brankáře brankářem – tedy jistý výkon v závěru utkání, kdy se zápasy lámou. Není třeba zářit hned
v prvním poločase, brankář si klidně může „načítat“ střelce soupeře a připravovat se na koncovku. Ano v I. lize, při vyrovnanosti týmů jsou skoro všechny ty zápasy
podobné a rozhoduje se opravdu až v koncovkách a na to je třeba se prostě mentálně nastavit a připravit. Tady si dovolím převyprávět postřeh Marťase Flajšingera,
jak fungovala během zápasu „chemie“ mezi bratranci Staňovými v bráně. „Ve druhým poločase Jura dostal asi 6 gólu po sobě, tak se šel rozcivičovat Tomaš, pak najednou
Jura 3 zákroky po sobě, pak zase nic nechytil tak se šel znovu rozcvičovat Tomaš a zase Jura 2 zákroky, pak posledních 10 minut do konce a Jura opět dostal asi 4-5
špatných gólu, tak se šel zase rozcvičit Tomaš a Jura pak asi 5 zákroky pomohl dost výrazne k výhře.“ No jestli si z toho mám něco odnést, tak doporučuji, aby se
Tomáš permanentně rozcvičoval po celou dobu hry, třeba se Jirka potom vyvaruje těch „hluchých“ pasáží 😊.
Po odehraných, ale neúplných 5 kolech máme bilanci 3-1-1 a 7 bodů. Aktuálně jsme na 4. místě v tabulce, skóre máme aktivní 166:161. Od
začátku soutěže nás stíhá jedna pohroma za druhou v podobě dalších a dalších zraněných hráčů, navíc se nám moc nedaří mít více k dispozici i „naše“ hráče hrající
i v jiných klubech. Zkrátka skoro nic nevychází dle představ a plánu, avšak všemu tomu navzdory předvádíme neuvěřitelné výkony a sbíráme body! Osobně pro to mám
vysvětlení jen takové, že naši hráči jsou prostě mimořádní jak z hlediska individuálního (jak herního, tak i osobnostního), ale zejména z hlediska schopnosti
podat kolektivní výkon a každý jeden tak být jednoduše jedním z pevných článků celého mocného řetězu. Tady nikdo prvoplánově nechce vyčnívat a hrát si na své
triko, protože každý z našich borců podvědomně cítí, že dnes je součástí mimořádného týmu, který může udělat „díru do světa“. A pak je tady to zdravé mentální
nastavení týmu, kdy hráčům nerezonuje v hlavách to svazující „MUSÍŠ“ ale to zdravě motivující „CHCEŠ“.
K příštímu zápasu jedem opět na venkovní hřiště, čeká nás asi největší aspirant na celkové první místo v tabulce a tým, který otevřeně
deklaruje touhu po postupu do Extraligy – HANDBALL CLUB ZLÍN. Zápas se odehraje v neděli 20.10. v 17:00 a já tam pro jistotu raději opět nepojedu, našemu týmu
to totiž přináší štěstí 😊!
Ohlasy
TJ Cement Hranice:
1. liga házené mužů mužů – 5. kolo
TJ Cement Hranice - TJ Sokol Újezd u Brna 33:38 (17:18)
V sobotu 12. října se ve sportovní hale v Hranicích odehrál očekávaný zápas 5. kola 1. ligy házené mužů, ve kterém se utkaly celky TJ Cement Hranice a TJ Sokol Újezd u Brna. I přes nízkou účast, když se sešlo pouze 57 diváků, nabídli hráči obou týmů napínavý a vyrovnaný souboj, který nepostrádal dramatičnost.
Průběh zápasu: První poločas se vyvíjel v duchu těsné bitvy. Obě družstva předvedla vysokou úroveň hry, přičemž diváci byli svědky řady efektivních útoků a skvělých zákroků brankářů. Na konci prvního poločasu se na ukazateli skóre objevilo 17:18 ve prospěch TJ Sokola Újezd u Brna, takže se k přestávce odcházelo s těsným rozdílem.
Druhý poločas však přinesl zvrat v průběhu zápasu. TJ Cement Hranice, ač s motivací překlopit výsledek na svou stranu, nedokázal udržet tempo a iniciativu. TJ Sokol Újezd u Brna dominoval na palubovce a postupně si budoval náskok. V 28. minutě ještě Hranice snížily stav na 33:36, avšak to bylo z jejich strany poslední záblesk naděje.
O osudu zápasu rozhodly dvě poslední branky, o které se postarali hráči TJ Sokol Újezd u Brna, Jakub Horký a Mikel Jiří. Jejich úspěšné střely zvýšily skóre na 33:38, což definitivně zpečetilo vítězství hostů.
TJ Cement Hranice tak odešel z domácího utkání s hořkostí porážky, zatímco hráči TJ Sokol Újezd u Brna si odváží cenné body a upevňují si své místo v tabulce. Tento zápas ukázal, že házená je stále nesmírně atraktivní a dramatickou podívanou, která diváky dokáže udržet v napětí až do samého konce.