TJ Sokol Újezd u Brna – Sokol Sokolnice 34:24 (18:10)

Derby se Sokolnicemi otevřelo druholigovou sezónu našim vítězstvím 34:24!

Přečtěte si komentář k zápasu očima Pavla Víšky.

Tak nám ta druholigová sezóna konečně začala. Na sociálních sítích jsme psali „těšme se na
pořádně vyhecované derby se Sokolnicemi“. Tak nevím, jediný vyhecovaný moment celého zápasu byl
judistický chvat našeho Michala Kučery, kterým skolil na „ipon“ sokolnického Mášu. Obr Koloděj vyzvedl
při obraném zákroku druhého obra do metrové výše a prašil s ním o zem... Rozhodčím tekly slzy smíchu
proudem, když Michalovi udělovali za tento zákrok 2 minuty, případná červená by byla asi hodně přísná,
avšak jiní rozhodčí a s menším smyslem pro humor, by ji asi nekompromisně vytáhli.

Krásným úvodním momentem celého zápasu byl slavnostní nástup našeho mužstva, kdy si každý
z hráčů přivedl na palubovku nějakého malého caparta z řad našich miníků. Třeba pohled na duo Kučera
otec – Kučera syn byl doslova k nezaplacení, ta podoba je prostě stoprocentní :-). Určitě to byl pro naše
miníky velký zážitek, stejně tak jako pro všechny diváky – prostě emoční vrchol celého
odpoledne.

Po dvou vítězných pohárových utkáních proti Telnici a Karviné, ve kterých jsme předvedli
konečně propracovanou obranu hodnou aspiranta na postup do I. ligy, jsme proti Sokolnicím opět padli
do obranné bezmoci a letargie rovnající se Jihomoravské lize. Někteří naši hráči doslova bránit odmítali,
na útočníky se nevysouvali, jen alibisticky couvali směrem k vlastní brance. O nějaké spolupráci obrana
– brankář nemohla být vůbec řeč. Přesto je obdržených 24 branek dobré číslo, avšak v kontextu našeho
herního projevu je důvodem pro toto číslo spíše střelecká impotence soupeře.

Obranná apatie se přenesla i do útoku. Snaha o dohrání 2 signálů troskotala na tom, že si
některý z hráčů vždy usmyslel odchýlit se od předem daného schématu a zahrál to „po svém“. K vidění
bylo z naší strany mnoho pěkných dohrávek do křídel s následným efektním gólovým zakončením, avšak
k tomu stačily 2 rychlé přihrávky, na které statická obrana hostů nedokázala reagovat. Stejně tak i
dohrávky do pivota, opět bez nějaké předchozí delší rozehry. Z pivotů se dobře předvedl snad jen
dorostenec Martin Holešanský (3 branky), který si jediný dokázal pohlídat, kde je čára brankoviště. Patrik
s Michalem stáli v bramborách téměř pokaždé, kdy dostali přihrávku, takže z toho byly jen ztráty míče.

Hovořit o nějakém herním zápalu u našich hráčů lze jen stěží, avšak lze to trochu pochopit, že
herně jsme se přizpůsobili soupeři. Spousta neproměněných tutovek a loženek nás určitě musí mrzet,
avšak v kontextu celkové hry, ze které „bolely oči“, to do sebe zapadalo. Avšak je zde jeden moment,
který nelze asi pochopit a ani omluvit, zvláště pak, když na lavičce sedí 4 funkcionáři a z toho hned 3
trenéři. Jde o sledování počtu hráčů na hřišti v kontextu vyloučení a hry bez brankáře. Několikrát za
zápas jsme sami sebe potrestali tím, že jsme nehráli v poli v tolika lidech, ve kterých jme hrát mohli a toto
jde zcela a výhradně za lavičkou. Diváci a naši hráči v poli zoufale upínali pohledy k naší lavičce
v očekávání, že se do hry zapojí další hráč, avšak ty prodlevy, než k tomu tak nakonec i došlo, ty byly
obrovské a nešlo si toho nevšimnout.

Někdo z hráčů na zápas došel v domnění, že bude hrát, ale v sestavě nebyl. Někdo z hráčů, o
nichž se fanoušek domníval, že přece nemůže v sestavě chybět, nebyl na zápas vůbec nominován.
Samozřejmě je čistě na trenérech, koho a na základě čeho k zápasu nominují nebo nenominují... Někdo
si zahrál v zápasu méně a někdo více a někdo neslezl za celý zápas z placu. Frustrace a rozhořčení
některých „málo herně vytížených“ však pozornému divákovi nemohla uniknout.

V neděli 28. 9. hrajeme na palubovce Hustopečí, které jen těsně prohráli v prvním kole o jednu
branku (27:26) v Kuřimi, což je určitě malé překvapení. V dresu domácích asi uvidíme Radima Tejzra,
který ještě v loňské sezóně patřil k našim klíčovým hráčům. Koho uvidíme v našem dresu a jakou hrou
se budeme prezentovat? Nechme se překvapit.

Netradičně ve středu 1. 10. sehrajeme na domácí palubovce již třetí pohárové utkání. Los nám
přiřkl HAOLK, který velmi dobře známe z působení v I. lize. Atraktivita tohoto utkání bude ještě
umocněna o fakt, že v dresu HAOLKu asi uvidíme Martina Flajšingera, který v létě do HAOKu přestoupil,
ale má k nám vyřízeno hostování pro II. ligu.