TJ Sokol Újezd u Brna – Tatran Bohunice B 34:25 (15:11)

Po dvou veledůležitých vítězných venkovních zápasech v Meziříčí a v Ivančicích, které jsme bravurně zvládli, nás doma čekal soupeř, z něhož sice dopředu nešel strach, avšak ostražitost byla rozhodně na místě. Vždyť kdy jindy se dá klopýtnout než právě bezprostředně po dvou naprosto klíčových a vítězných zápasech s našimi přímými konkurenty v boji o první místo v tabulce.

Naši kluci však dnes ukázali, že papírové předpoklady do puntíku odpovídají i realitě na hřišti, a že mají-li svůj osud ve svých vlastních rukou, tak přesně vědí, co je třeba udělat, a že práce bude hotová až budeme zpátky tam, kde objektivně (vzhledem k našim papírovým předpokladům, zkušenostem hráčů a dosavadnímu přesvědčivému hernímu projevu) asi máme být, tedy v I. lize… Aktuálně máme  náskok 3 bodů na Velké Meziříčí, což nám dává potřebný klid do zbytku jarních zápasů. K postupu do I. ligy je však potřeba nejen vyhrát II. JM ligu (ještě 4 kola do konce, kdy nás čekají venku Telnice a Nové Bránice a doma HBC Olomouc a Prostějov), ale bezprostředně poté zvládnout i barážový dvojzápas s vítězem II. SM ligy, kterou aktuálně vedou Napajedla pronásledované Rožnovem pod Radhoštěm.

Do zápasu proti Bohunicím B jsme vstoupili vlažně, zejména proměňování šancí v první půli očividně vázlo. Až do 25. minuty a stavu 11:11 to bylo opticky vyrovnané utkání s dobrými zákroky brankářů na obou stranách (za nás začal v bráně Ondra Zapletal). Avšak důvodů k panice bylo pramálo, neboť na našich borcích bylo vidět, že to do teď brali podvědomě „spíše jako trénink“, a že ostrými
teprve pálit začnou, až dají soupeři, jak se říká „čuchnout“. A tak se i stalo a od té 25. minuty jsme poctivě navyšovali náš náskok až na konečných +9 branek. Druhou půli za nás odchytal Lukyn Ritter a stejně tak jako Ondra i on byl v bráně hodně vidět. 

Celkově z našeho mančaftu sálal klid, herní nadhled a pohoda. I když jsem několik posledních zápasů neviděl, tak z toho dnešního jsem nabyl pocitu, že každý náš hráč hraje svoji roli na hřišti i na lavičce s potřebnou pokorou, ale i s náležitým sebevědomím. Ti, kteří svá EGA můžou „upozadit ve prospěch týmu“ činí tak dobrovolně, a právě z této konstelace se pak rodí síla, vzájemná důvěra a sebedůvěra a soudržnost celého týmu, která je myslím právě teď taková, jako ještě nikdy nebyla. 

Fotky ze zápasu: https://eu.zonerama.com/VojtaProduction/Album/15087593