Pro ty, kterým se házená nikdy neomrzí, zde máme tři odkazy na archivy, kde jsou k vidění různé zajímavé zápasy :
18.-20.5.2022 Školský pohár aneb Novinářský kalamář 2022 Vydáno dne 27. 05. 2022 (782 přečtení)
Školský pohár aneb Novinářský kalamář 2022
Školský pohár (dříve Novinářský kalamář) je jednou z nejstarších soutěží pro mládež ve všech sportovních odvětví u nás. Založen
byl v roce 1971 a mnoho jeho účastníků obléklo reprezentační dres. Cesta od okresních kol až po republikové finále vždy dávala a dává jistotu kvalitní
házené v závěrečných bojích. Újezdská škola je tradičním účastníkem finálových bojů a nejinak tomu bylo i letos.
Středa 18.5.2022
Protože se jedná o školní akci, na turnaj odjeli žáci zastupující TJ Sokol Telnice (5 hráčů) a TJ Sokol Újezd u Brna (9 hráčů).
Pravidla povolují účast žákům šestých a sedmých tříd, což znamená, že i kluci ročníku 2008 s odkladem mohli být legálními účastníky. Nás se to bohužel
netýkalo 😊. Tým pod vedením paní učitelky Hany Pešákové odjel v 12:07 vlakem z Újezda do Brna a po chvilce čekání jsme přestoupili na rychlík do
stanice Ostrava-Svinov. Odtud jsme autobusem pokračovali do Polanky nad Odrou, kde se turnaj odehrával. Přechod ze zastávky do školy kde jsme byli ubytovaní,
zabral asi 10 minut. Vyfasovali jsme třídu a cesta byla zdárně za námi.
Čtvrtek 19.5.2022
První zápas proti Polance nad Odrou je minulostí. Do základní sestavy byli nominováni sedmáci, tedy hlavně hráči Telnice s Víťou
Nádeníčkem na středu a Štěpánem v bráně. Tah to byl úspěšný, což dokumentovalo skóre 4:0 ve čtvrté minutě. Je sice pravdou, že domácím onemocněl brankář
a v bráně byl hráč, ale jejich obrana nebyla špatná. My jsme začali kvalitní obranou 1:5, díky níž jsme získávali míče a rychlým přechodem do útoku náskok
navyšovali. Zhruba od sedmé minuty jsme začali střídat, ale mladší kluci hráli bez lehkosti a snažili se o rychlé zakončení. Z toho pramenily chyby a branky
v naší síti. Druhá polovina byla mnohem lepší. Začal základ a opět se odskočilo. Po prostřídání se šesťáci pochlapili. Spadla z nich nervozita a herně byli
soupeři rovnocenní. Výhra 20:10 je tak zásluhou celého týmu. Máme první body, ale těžcí (a to doslova) soupeři nás teprve čekají.
Nevím, jestli když "reprezentuji" školu si mohu dovolit následující slova, ale risknu to 😊. V zápase s Kopřivnicí jsme
hráli jako posraní. Hra byla neskutečně sterilní a bez tlaku na obranu. Soupeřův brankář byl velice kvalitní, a my po pár nedaných šancích na střelbu rezignovali.
Co útok to pasivita, protože borci hráli daleko od obrany a odmítali jít do kontaktu. Třikrát jsme přišli o míč bez pokusu o zakončení, a asi 6× jsme nahráli
brankáři. Prvních šest minut přitom bylo velice nadějných. Prohrávali jsme 4:2 a všechno bylo otevřené. Pak se to v borcích zlomilo a poločas byl -5. Pořád
to však bylo hratelné.
Druhá půle byla opakování konce té první. Útok byl nemastný, neslaný, kdy do zakončení se nikomu nechtělo. Jediný kdo chtěl hrát, rozuměj
nebál se jít do obrany a vystřelit, byl nejmladší hráč, Tomík Flajšinger. Prohra 19:12 mrzí o to víc, že soupeř nebyl lepší, jen odvážnější.
Předzápasová promluva k hráčům byla ve znamení mobilizace a apelování na jejich schopnosti. Poté jsme přikročili k taktické přípravě na
zápas. Cílem bylo ubránění šikovné, urostlé, levé spojky, bez použití osobní obrany.
Duel byl velice vyrovnaný i díky tomu, že jsme hráli aktivně, nebojím se říct, pestře. Tlak na obranu způsobil, že již zmiňovaný nejlepší
hráč dvakrát fauloval Vítka a dvakrát byl vyloučen. Druhý trest neunesl a měl velice nesportovní verbální projev, po němž následovala další dvojka a tím pádem
červená karta. Ulevilo se nám, ale soupeř se semkl a nic nám nedaroval. V těžkém boji se projevila kvalita naší lavičky a my máme druhou výhru. Zlín jsme
porazili 15:9. Teď máme zápas pauzu a jdeme na Lovosice.
Máme strach ze jmen? Asi ano, protože jinak si náš výkon z duelu s Lovosicemi neumím vysvětlit. V šesté minutě jsme po ustrašeném
výkonu jak v obraně, tak v útoku prohrávali 6:0. Průběžně střídání nepomáhalo, takže jsme v čase 6:02 vybrali jediný oddechový čas. Otázka z úst paní učitelky směrem
k týmu byla jen jedna: "Kdo z vás chce doopravdy hrát?" Chtěli kupodivu všichni. Pozoruhodné bylo, že naše hra se radikálně změnila. Najednou nám vyšší i silovější
Lovosice přestali být hrozbou a borci bojovali o každý míč. V útoku byl vidět i pohyb bez míče i krásné uvolňování křídel. Bohužel, těch šest úvodních minut nám chybělo.
Prohráli jsme 15:21, a to se soupeř v žádném případě nešetřil. Asi by to chtělo k házené angažovat psychologa 😊.
Pátek 20.5.2022:
Zápas proti Velké Bystřici nám v případě úspěchu dával naději, že bychom ještě mohli zabojovat o třetí místo. Kluci byli před duelem nažhavení
a vzájemně se hecovali. Lavička žila a zdálo se, že se našel týmový duch. Zápas nezačal špatně. Chyb v obraně jsme se sice nevyvarovali, ale to k zápasu patří. Za stavu 2:4
jsme brali time a upřesnili pokyny. Poločas jsme prohráli 4:7, ale konečně se hrála házená, která měla kvalitu.
Do druhé půle jsme nastoupili s chutí porvat se o výsledek. Dařilo se. Stáhli jsme na jedinou branku a to jsme ještě nedali sedmičku ani dorážku
a Tomík v trháku orazítkoval tyčku. Oprávněně jsme věřili ve zvrat, ale kluci se začali bát vyhrát. Místo zakončení se začalo odehrávat a odehrávat a odehravat. Výsledkem
byly ztráty míče, případně pasivita. Celkovou prohru 11:14 můžeme jednoznačně připsat našemu strachu a ne kvalitám soupeře.
Poslední zápas nás postavil proti Kuřimi. Hráče známe z naší soutěže, takže vše záleželo na tom, jestli ubráníme jejich obrovské spojky. Ve
všech zápasech, nepočítám Polanku, jsme byli vzrůstem menší, ale tady jsme byli v pozici trpaslíků 😊.
Naplánovali jsme způsob jak překvapit a šli na to. Překvapení se nekonalo. Fyzická převaha byla nesmírná, ale kluci podali sympatický bojovný výkon.
S turnajem jsme se rozloučili prohrou 14:23 a v republikovem finale bereme celkové 5 místo.