26.09.2026 Turnaj mladších žáků – Brno Juliánov

V sobotu nás čekalo další kolo mistrovského turnaje mladších žáků v Brně-Juliánově, a tak si dovolím několik postřehů.  

Ačkoli už se odehrálo 2. kolo, stále mám na mysli prospané začátky všech zápasů na Bagr cupu. Kvůli tomu jsem se zaměřil na důkladné předzápasové rozcvičení a od té doby chodím kolem hráčů jako kvočna kolem kuřat :-).

SK Kuřim B

               Rozcvičení jsme byli dobře, nic jsme nepodcenili, takže jsme se na první dnešní zápas těšili. Bohužel, jak už to tak bývá, nic nepodcenil a těšil se i soupeř :-).

               Přemíra chtění je však potvůrka a dokáže pěkně svázat ruce. Oba týmy začaly nepřesnostmi, kdy míče padaly z rukou a přihrávky hráče míjely. Postupem času jsme začali být úspěšní v obraně, kterou skvěle podporoval a doplňoval Viki v bráně. Na bránu soupeře začal létat jeden trhák za druhým, a zdálo by se, že budeme dominovat. Ale … Děti jsou zvyklé trénovat s podhuštěnými míči  s nevelkým odskokem. Tady se hrálo s normálním míčem, ale se špatnými návyky :-). Všichni hráči nechali míč dopadnout a místo jeho poklidného sebrání a zpracovaní, byli svědky odskoku, že by i legendární Šemík záviděl. Pro záškoláky podotýkám, Šemík není značka míče.

               Místo poklidného vedení se začaly kupit úrazy. Pokyn z lavičky, nenechte míč dopadnout, vzaly děti doslovně. David na dlouhý míč nedosáhl, ale rozhodl se, že ho doskočí. Natahoval se po něm tak usilovně, že mu nedošlo, že každý i sebedelší let se jednou musí změnit v pád. Dopadl na žebra a vyrazil si dech natolik důkladně, že se na několik dlouhých minut musela přerušit hra. V následném trháku letěl míč nad Danem a mimo jeho dosah. Tuto nepatřičnost nehodlal náš sprintér tolerovat. Vymrštil se, přetočil tělo o 180 stupňů, a zatímco ruka šmátrala po míči, záda směřovala na bránu soupeře. Kočka by další obrátku a dopad na nohy možná zvládla. Dan nikoli. Přidal pouze asi 90 stupňů a při pádu na zem si obrátil zápěstí. Na kamikadze házenou jsme neměli dostatek hráčů, tak jsme od házení trháků v ose běhu museli ustoupit.

               Přes bohapusté plýtvání šancemi i hráči jsme si před závěrem zápasu vytvořili dvoubrankový náskok. Soupeř se však nevzdal a 45 vteřin před finálním hvizdem nasadil osobní obranu. Asi jsme se lekli, chtěli se rychle zbavit míče a následovaly technické chyby. Kvůli našim zmatkům jsme dvakrát darovali míč obráncům a místo poklidné výhry bereme jenom bod za remízu 15:15.

               SHC Maloměřice

               Po pětiminutové pauze nás čekal tým Majlontu, který přijel pouze s pěti hráči do pole a brankařem. Soupeř nikam nespěchal a my jsme se přizpůsobili. Nevím, jestli jsme je podcenili, ale na naši obranu se nedalo moc koukat.  Kluci stáli rovnoběžně se šestkou, ti vysunutí s devítkou, kolena zamčená a útočníky odrazovali jen otáčením hlavy. Neodradili. Soupeř měl v týmu dva velice šikovné hráče ve hře jeden na jednoho a ti si s našimi obránci dělali co chtěli. Pochopitelně ne vždy, občas se nám ubránit povedlo, někdy jsme zdvojili a někdy brance zabránil brankař. Úspěšné obranné zákroky se však podobaly pověstným notám na buben.

               Útok nebyl špatný, zakončovali jsme z pivota, z křídel i ze spojek. Bohužel, občas jsme pětici obránců zbytečně pomáhali. Naše křídla moc bráněna nebyla, takže je to táhlo ke středu dění, čímž zužovala spojkám prostor pro útok.  

               Konečná remíza 18:18 pro nás jednoznačně znamená ztrátu bodu. Když jsem uvažoval, co změnit, napadlo mě zapojit maminky. Bylo by fajn hráče naučit vařit. Když jsem se totiž pokoušel koučovat a požadoval po obraně, aby zahustila střed, nikdo mi nerozuměl.

               TJ Sokol Juliánov B    

               Před tímto zápasem jsme měli hodinu volno. Čas jsme využili k pilování obrany, a hlavně k práci nohou.  Naše fanynky Paťka s Kačkou, jinak starší žákyně, si nahrávaly na devíti metrech a obrana na pokrčených nohou musela reagovat natáčením se a výpady.  

               Možná to bylo únavou, ale děti si přenesly „nově“ nabyté zkušenosti i do hry. Fungovalo to, takže můžeme jen doufat, že to opět nezapomenou :-). Obrana byla jedním slovem luxusní a my navyšovali vedení. V deváté minutě to bylo 7:2. Ještě luxusnější však bylo, že na sedmi brankách se podíleli čtyři hráči. Kluci potom zvolnili, ale hlad po vítězství měli stále.

               Za zmínku stojí Petrova dělovka do tyčky, která se odrážela někam do prostoru čtvrtého obránce. Dan, který míč sledoval nejen očima, ale i celým tělem se před brankovištěm odrazil, v letu míč zpracoval, a ještě před dopadem ho poslal do sítě. Stál jsem hned vedle stolku zapisovatele a časomíry, a tak jsem dobře slyšel obdivné: „No ty vole.“  Poločas jsme vyhráli 8:4 a to jsme ještě nedali dvě sedmičky.

               Druhá půle už byla údržba, protože teplota v nafukovače stále stoupala a byla moc i pro sedící. Vyhráli jsme 15:9 nad soupeřem, který dnešní předchozí duely vyhrál, což znamená, že tři výhry byly reálné. Nic se však neděje, děti se zlepšují a to je to, oč tu běží :-).