MUŽI: Sokol Újezd u Brna - Sokol Velké Meziříčí 36:28 (19:12)

V dalším domácím druholigovém utkání porážíme po výborném a dominantním výkonu jednoho z předsezonních aspirantů na čelní umístění Sokol Velké Meziříčí. Dnes budu možná trochu nekorektní k hostům a přehnaně nekritický k našemu týmu, ale tak nějak si nemůžu pomoct, takto jsem to viděl a jelikož jsem viděl i spoustu našich předchozích druholigových mačů s Meziříčím, tak mám s čím srovnávat a vidím posun obou mužstev v delším časovém období.

S Meziříčím jsou naše zápasy vždy docela vyhrocené, neboť hra Meziříčí je mírně řečeno tvrdá. Dnes však obranná tvrdost hostů narazila a nestačila na rychlost našich borců. Zkrátka zastavit rozběhnutého Kachlu, Flajšu nebo Pešího, tak na to tvrdost ani zdaleka nestačí. V určitých herních pasážích jsme měli na palubovce naše komando s extraligovými zkušenostmi (Kachla, Kroša, Peší, Flajša, Halíček) a to jsou prostě rozdíloví hráči, kteří svou kvalitou druhou ligu o level převyšují snad ve všech herních aspektech, což dnes bylo hodně vidět. Když k tomu přidáte další naše borce, jejichž kvality nikterak nezaostávají za výše jmenovanými, a přidáte k tomu famózního Ritťáka v bráně a organizovaný herní systém s pevně danými rolemi hráčů, tak to nutně musí dopadnout na jedničku (dnes i s hvězdičkou). A zde tedy malé srovnání obou dnešních a loňských týmů. Zatímco Újezd se očividně posunul v herním projevu a taktice, tak Meziříčí lehce ustrnulo a ani jejich borci s extraligovými zkušenostmi (Strýček a Svoboda) dnes prostě neměli na rozjetý a motivovaný Újezd sebemenší šanci.

Zápas se rozhodl v první půlce, která se nesla na křídlech naší dominance. Fakt budu asi nekritický, ale naši borci mě doslova nadchli. Sice hned prohráváme ve druhé minutě 0:2, ale už v 8. minutě jdeme poprvé do vedení benjamínkem Ryvolou 6:5, ale vzápětí hosté srovnávají Svobodou na 6:6 a pak to přišlo… Mezi 9. a 24. minutou naskakují branky pouze na straně domácích! Demoličních 15 minut bez vstřeleného gólu ukončují hosté až 6 minut před koncem poločasu, kdy korigují na 16:7 pro nás. V těchto 15 minutách přehráváme VelMez rozdílem třídy a hosté na to reagují frustrací a hrubými zákroky na naše hráče. Během těchto 15 minut bylo hostům uděleno 5 dvouminutových trestů a dvakrát rozhodčí krátce zvažovali i tresty vyšší, kdy ani tvrdost v obraně neplatí na naši rychlost a pohyb. Těchto 15 minut prakticky zápas rozhodlo, vše následné už z naší strany bylo zkušené udržování získaného náskoku. V této pasáži také zařazujeme naši obrannou speciálku, kdy se na pozici hodně vysunutého střeďáka znenadání objevuje truťovité křídlo Gajdič a celou obranu vysouváme až téměř k půlící čáře, čímž hosty dokonale překvapujeme a nutíme k chybám. Do druhé půle hosté evidentně nastoupili s poznáním a předsevzetím, že pokračováním v tvrdé hře nic nezískají, což je nutno ocenit, neboť zápas mohl končit rudě, pokud by se pokračovalo v duchu půle první…

Nerad zmiňuji a vyzdvihuji jednotlivce, ale o jeden velice radostný postřeh se podělím. I když v rolích gólových tahounů mančaftu působí Atom, Flajša a Robas (aktuálně druhý, pátý a devátý v pořadí střelců celé soutěže), tak výborně jim sekundují všichni ostatní hráči, na kterých vidím zřetelně, že se cítí na hřišti, ale i na lavičce součástí celkového fungujícího herního systému s danými rolemi a odpovědnostmi, a na všech vidím, že jsou tu tak nějak jeden pro druhého. Zkrátka ta kolektivnost a týmovost je hodně znát. Podobně je to i s našimi třemi gólmany, kdy aktuálně výbornou formu drží Lukyn Ritter, kterému kryjí záda Honza Dufka a Ondra Zapletal.

Co k zápasu a k celkové atmosféře dodat… Opakoval bych se, stejně tak jako se musí opakovat kolega pisatel a komentátor Milan Šafařík. To vše okolo, diváci, bubeníci, vlajkonoši, DJ, spíkr, sport bar, tombola a všichni ti další činovníci okolo, kteří zajišťují hladký průběh našich domácích zápasů a které to stále a stále baví. Važme si toho, co se nám v tomto směru povedlo, neboť soudě podle mnoha i přespolních a opakovaně se vracejících návštěvníků a fanoušků jsme zavedli takovou pěknou „sportovně-společenskou tradici nedělních zápasů“, která prostě baví a která má pevné místo v kalendáři fanoušků naší házené…

My máme tedy v tomto kole splněno, avšak i naši soupeři o čelo tabulky také naplno bodovali. Aktuálně jsme na druhém místě, kdy na první Maloměřice ztrácíme 2 body, avšak Majlont má odehráno o jeden zápas více. Na chvostu tabulky jsou Telnice, Vangl a Sokolnice – všichni po dvou bodech. V příštím kole zavítáme do aktuálně 8. Prostějova, hraje se v sobotu 14.11. v 19:00 a cokoli jiného než zisk dalších bodů není rozhodně na pořadu dne.

Komentář trenéra:

Ale přesto výhra, která se počítá!