13.10.2024 HBC Olomouc - TJ Sokol Újezd u Brna (ml. dorci)

    V neděli při obědu jsme odjížděli s dorostenci do Olomouce s mírnou nadějí, že tohle je zápas, kdy si napravíme chuť po Hané, zároveň s mírnými nejasnostmi, kdo proti nám vlastně nastoupí. Poslední dobou totiž skoro za každý tým z Olomouckého kraje hraje nějaký šikovný klučina ze sportovní akademie, neboli HAOLK, což vždy trochu zamíchá karty. Těsně před zápasem trenér zjišťuje, že dva takoví tu jsou, co vlastně mají premiéru ve druhé lize až ve třetím kole. Proč zrovna proti Újezdu těžko říct  … Kluky to vůbec nerozházelo, slova které jsem zaslechl jako projev nezájmu, že proti nám hraje někdo z HAOLKU se nedají úplně zveřejnit, každopádně kluci byli rozhodnutí dnes vyhrát za každou cenu.

    Krátce se vrátím k situaci v předešlém článku, kde jsem zmiňoval Marka Velíška a Dalibora Absolona. Marek, jak jsem zjistil, má limiťák, takže ten je passé. Dalibor prostě nechce, což je škoda, ale taková je realita.

    Na zápas chyběl do plné sestavy už jen Dan Sklenář a Štěpán Štefl, tedy do sestavy, která běžně hraje. Štěpán Štefl dnes hrát stejně nemohl kvůli propadlé zdravotní prohlídce. Zápas tedy alespoň natáčel pro následnou analýzu zápasu.

    Myslím si, že začátek zápasu byl nad rámec předpokladu. Osmá minuta zápasu - vedeme 10:3. Chyby se dějí běžně hlavně u dorostenecké kategorie, kde se hraje pravidelně hodně rychlá házená. Přece jen celý poločas se nedá říci, že byl dle představ. Výsledek 21:15 pro nás sice nevypadá zas tak špatně, ale vzhledem k stálé nedokonalosti v obrané fázi, těch gólů mohlo padnout ještě tak o pět míň a z naší trenérské stránky by byla větší spokojenost. Nechci psát ,,úplná“… v paměti ti držím slova velmi uznávaného trenéra z Dukly pana Tůmy, který říká, že spokojený trenér, je částečný krok do pekel nebo už legendární video starších žáků Dukly, kteří se ptají trenéra Tůmy co říká na jejich tvrdou stěnu v obraně. Nekompromisní odpověď zněla: "To je věc názoru. Vy si myslíte, že to byla tvrdá stěna, já si myslím, že to byl takovej lepší siporex, a že se s tím dá ještě lecos udělat." Takto krátce bych asi zhodnotil naši obranu, jak jsem v poločase řekl hráčům, ty góly se tam vždycky nějak nahází, ale základ všech základů je kvalitní obrana, od toho se musíme odpíchnout.

    První 3-4 minuty 2. poločasu vypadali nadějně. Zdálo se, že kluci vše pochopili a zápas se bude jasně udávat jasným směrem našeho vítězství. Opak byl ale pravdou. Nepochopitelně se z docela klidného zápasu stal chaos všech chaosů. Ztrácení míčů, horší soustředěnost a soupeř se chopil kormidla. Na naší bránu to byl trhák za trhákem. Když sem viděl, že Standa Mrkvica bere time při zvratu utkání, zápas byl až o skoro deset gólů. Při druhém Timu v zápasu bylo ale skóre jen + 3, což v momentě kdy schází 15 minut je najednou vše otevřené. Chtělo to udělat víc změn, než jen na těch hráčských postech. Nemůžu říct, že by Štěpán chytal nějak špatně vzhledem na vývoj utkání, ale chybělo mi tam takové to navíc. Situaci jsem zhodnotil dle svého uvážení, soupeř na koni, brankář pod náporem jasných gólových situací, a to na motivací nepřidá. Většinou Štěpán chytá sám, ale bylo na lavičce místo, starší žáci měli volno, takže seděl na lavce Adam Novoměstský. Nechtěl jsem v článcích moc zabrušovat směrem k brankářům, zde ale opět musím. Během timu dostal Adam informaci, že nejede jen na výlet, že tu šanci dostane i v té nejdůležitější části zápasu, a že je to moment, kdy se musí ukázat, vytáhnout. Během prvních dvou rychlých gólů, které dostal, zároveň dostal přesné instrukce, co má dělat. Stal se snad zázrak. Vše, co měl udělat, udělal a jeho 4 zákroky během šesti minut dost pomohly Zápas jsme zase převzali do vlastních rukou, a následně Adam ještě 2 zákroky přidal. Zápas, který nakonec skončil výhrou o 4 góly, a to 39:35, nebyl sice ten výsledek, který bychom brali jako dobrý, ale zápas přinesl spoustu jiných pozitiv. Z pivota už nepadlo 10 gólů, jak dva předchozí zápasy, ale jen dva. První byl navíc seběh křídla, takže čistě pivot dal jeden gól, a to až v nějaké 50. minutě.

    Třeba z proskoků už taky nespadlo 18 gólů, ale ,,jen“ 11. Uvozovky píši proto, abych dal najevo mírné zlepšení oproti jiným zápasům. Házená se hraje na to, že chceme přečíslit soupeře a dát gól právě z proskoků, jak jsem vysvětloval klukům, ale že 18 je moc a když tak max. 6 je akceptovatelné inkasovat. Tedy … blížíme se…

    Ještě dodatek schválně až na konec článku:
    V první půlce se zranil David Zezula, kdy mu při kličce zabolelo v koleni tak moc, že odcházet ze hřiště musel s oporou obou trenérů. Davidovi se teď po nějaké době problém s kolenem vrátil, jak moc závažné to bude, odhalí až další kontroly u doktora, Davidovi přejeme brzké uzdravení, doufejme že to nebude nic vážného.

    Závěrem je třeba říci, že nebýt týmového výkonu, zápas by se možná i prohrál. Týmový výkon … tím mám na mysli semknutí se v posledních minutách, kdy pak kluci zase bojovali o každý míč, vzájemně se podporovali, a přesně tohle dovedlo zápas nakonec do vítězství. Dva body jsou dva body.

    Další opět venkovní zápas hrají ml. Dorostenci v Ivančicích v sobotu 19.10. 15:00