20241006 TJ Sokol Újezd u Brna - HBC Jičín B 33:27 (18:12) muži

    Jako nechce se mi to takto úplně napsat, ale pocitově to tak na mě působilo, takže vzhůru do nekritické ódy na naše hráče 😊, příležitost ke konstruktivní kritice určitě ještě někdy přijde 😊. Profesorský výkon, který mě od první do poslední minuty nedal ani na vteřinu zapochybovat, že by to dnes mělo dopadnout špatně. Působili jsme tak jistě a zdravě sebevědomě, jakobychom měli natrénováno moře kvalitních tréninků, což však upřímně není až zase tak pravda... Asi je to kvalitou a vyzrálostí našich borců, mezi nimiž jako režisér, špílmachr a mentor nade všemi ční Vítek Kučera, avšak ani na vteřinu nechci opomenout žádného z dalších našich borců. Pouze chci říct, že právě s Vítkem to do sebe teprve všechno zapadá, jako puzzle od Ravensburgera! V loňské sezóně jsme těch lídrů měli v týmu hned několik, což občas některé svazovalo, avšak nyní to lídrovství nechme Vítkovi a ostatní z toho můžou jenom těžit a třeba v případě Kroši je sejmutí toho lídrovského tlaku natolik partné, že teď hraje jako politý živou vodou. Ale toto platí i pro další naše hráče, kteří z toho těží. Ta správná chemie v našem mančaftu je prostě z hlediště silně vidět a cítit.

    Naše vítězství bylo dnes natolik přesvědčivé, že by leckdo mohl propadnou dojmu, že Jičín byl poněkud slabší. Zdání ale klame, Jičín je hodně kvalitní a jeho důsledná nátlaková a rychlá hra byla velice nepříjemná, třeba jejich středák byl pro nás neustálou hrozbou. Avšak byla to dnes naše skálopevná obrana s jistým Lukynem Ritterem v bráně, která hosty mnohokrát dokázala vymazat. Lukyn si hned od začátku začal připisovat jeden zákrok za druhým a tak dal svým spoluhráčům prostor k trpělivému navyšování našeho náskoku. V 11. minutě jsme byli už +5. Pak přišla krátká krizička, kdy hosté stáhli na +1 pro nás, ale pak nám to tam začalo opět padat. A pak až do konce zápasu jsme hostům dovolili přiblížit se maximálně na +3, abychom třeba v 50. minutě byli až na +9. Lze tedy říci, že od stavu 1:0 pro nás jsme až do konce zápasu byli neustále ve vedení a soupeři jsme tedy vůbec, jak se říká „nenechali čuchnout“. Posledních 10 minut dochytal jistě Jirka Staňa, který si připsal i chycenou sedmu.

    Dnes opravdu všichni naši hráči zaslouží velkou pochvalu, nechce se mi rozebírat jednotlivce, myslím, že všichni si dnešní zápas náramně užili, protože to byl jednoduše velký kolektivní koncert. Avšak u jednoho se musím trochu zastavit a to je 17 letý Matěj Kachlík, který letos debutuje v kategorii mužů. Matěj je prostě házenkářský úkaz, který vzhledem ke svému somatotypu a věku na hřišti předvádí naprosto fantastické kousky. Ať jde o ruskou kliku anebo dlouhé elko, které jsou schopni dělat jen dvoumetroví hráči s čapíma nohama, anebo přesnou přihrávku do křídla, či brutální střelbu z vykláněčky (což je absolutně nebránitelné). A přitom i v obraně se do soupeře dovede zakousnout s takovou silou, že i o 20-30 kilo těžší a o 30 cm vyšší hráč okolo něho neprojde. Nepanikaří, nekazí, nezmatkuje, navenek se emočně moc neprojevuje, herní klid, nadhled a jistota však z něho přímo vyřazuje. Dnes dal 4 fíky a navenek to působilo tak, že větší radost z toho měli jeho spoluhráči, kteří mu na ty góly přihráli 😊!

    A co naši diváci? No opět prostě skvělí! I díky vám prodlužujeme naši ligovou domácí neporazitelnost na 14 zápasů v řadě! A zvláštní dík Ritter family drum projectu, kdy hlava rodiny Jarda dnes zapojil do bubnování i ženu Gábinu, která při zuřivém bubenickém výkonu nechala na paličkách svoji DNA v podobě do krve otlačených mozolů na prstech svých rukou. Schválně až Gabču v týdnu potkáte, nechte si ukázat její dlaně a zeptejte se jí, jak k těmto krvavým puchýřům vlastně přišla 😊!

    Obrovskou kaňkou na dnešním zápase je zranění Martina Flajšingera několik minut před koncem zápasu. Nevypadalo to vůbec dobře, přijít na delší čas o další spojku, to by bylo více než kritické. Dle posledních informací je to jen pohmoždění vazů, ale pro příští zápas v Hranicích je Marťas určitě mimo hru a do dalších zápasů se teprve uvidí...

    Asi se budu opakovat, ale hrát I. ligu bez záložních týmů jako je béčko mužů, anebo alespoň starší dorost, ze kterých se dají vykrývat případné absence v A týmu, je naprosto šílené, a když se podíváme na naše soupeře, tak všichni z nich mají starší dorost, nebo béčko mužů, anebo až extraligu (Jičín, Dukla Praha). V tomto tedy bruslíme na tenkém ledě nejen směrem k soupeřům, ale hlavně i k vlastním hráčům. V Hranicích budeme opět postrádat hodně borců ze základního kádru, ani to nechci vyjmenovávat, ten seznam je děsivý. Avšak v improvizaci jsme mistři nad mistry a díky dobrým vztahům a vazbám dokážeme narychlo angažovat další nové posily, které snad do tohoto zápasu zasáhnou. Pokud vše klapne, bude to opravdu velká bomba, ale zatím je vše otevřené a přísně tajné 😊...



facebookové komenty