20250209 Sokol Újezd u Brna – Sokol Šťáhlavy 31:31 (13:14)

     Nejprve něco k našemu soupeři Sokol Šťáhlavy, který to do Újezda má poctivých 300 kilometrů. Hosté už mají pár ročníků v I. lize za sebou, a tak je můžeme nazvat tradičním účastníkem této soutěže. V kádru mají několik hráčů s extraligovými zkušenostmi, ale z čeho jde největší respekt je osoba na pozici trenéra, neboť jde o Michala Tonara, bývalého vynikajícího hráče a reprezentanta ČR a poté kouče extraligového Robe Zubří a Dukly Praha. Na úvod podzimní části jsme Šťáhlavy na jejich domácím hřišti doslova okradli o oba body, kdy náš Honza Pešák brankou v poslední vteřině zápasu zařídil naši šťastnou výhru 34:33 a odstartoval tak náš úspěšný vstup do I ligy.

     Co vše se událo v našem týmu během zimní přestávky? No tak především je pozitivní návrat všech dlouhodobých marodů do herního procesu. Zároveň náš tým posílili dva další hráči a opět to jsou jména, která v házenkářském nejsou neznámá. Brankář Vojtěch Douda (24 let) k nám přichází do konce jara na přestup z Maloměřic, do kterých bude zpětně hostovat. Posila do brány jako hrom, navíc i s dvouletou extraligovou zkušeností v dresu Majlontu. Vojtu jsme mohli dříve potkat i ve vzájemných zápasech s Ivančicemi ve II. lize, kde také chytal. Druhou posilou je Tadeáš Zima (35 let), který k nám přestupuje z konkurenčních Bohunic. Tadeáš posledních několik let hraje I. ligu za Bohunice a za Hustopeče, ale předtím to byla i Extraliga za SKKP Brno. Oba borce vítáme a přejeme jim hodně úspěchů v našem dresu.

     K zápasu nastupujeme v té nejsilnější sestavě, kterou máme k dispozici. Pokud bychom v tomto složení nastoupili ke všem podzimním ligovým zápasům, tak dnes asi neřešíme boj o záchranu. Ano, v tomto se opakuji, takto složený mančaft má obrovskou individuální hráčskou kvalitu a potenciál, avšak toto samotné na I. ligu vůbec nemusí stačit. I proto z toho dnes byla pouze remíza a rozmrzelost fanoušků, kdy někteří říkali, že je to dnešní představení tak nějak ani nebavilo.

     První poločas byl z hlediska neproměňování vyložených šancí, do kterých jsme se celkem lehce dostávali, asi tím nejhorším, který nás v této sezóně potkal. Když k tomu přidáme dobrých 6-8 ztrát míče po průrazech a technických chybách, kterých jsme se v útoku dopustili, a které pramenily z momentální herní bezradnosti a lehkovážnou obrannou činnost našich spojek, kdy jsme soupeře nechali zakončovat ze středu, ze 7-8 metrů a z volné ruky, tak poločasová prohra jen o 1 branku byla ještě milosrdná. A to ještě můžeme mluvit o štěstí, že nás v bráně solidně podržel Lukyn Ritter. Trenér hostů svoje svěřence na základě poznatků z podzimního zápasu evidentně velmi dobře připravil na naše nejnebezpečnější hráče Kučeru a Krošíka, neboť tito byli nejen v první půli neviditelní. Hosté točili sestavu snad hned od první minuty, my k prvnímu střídání hráčů v útoku sáhli až okolo 10. minuty. K tomu se přidal také docela nervózní Atom a Dan Korger. Snad jen hra obou našich pivotů byla koukatelná. Efektivita naší střelby vzhledem k počtu vytvořených a vyložených šancí, byla tristní. Třeba ukvapeně střílíme na prázdnou bránu soupeře přes celé hřiště, když vepředu máme 2 volné a osamocené hráče, kteří měli dostat přihrávku a zakončit do prázdné brány z bezprostřední blízkosti... O přestávce jsme se utěšovali, že v druhé půli to musí být jenom lepší, že jsme se už dotkli pomyslného dna, od kterého se musíme odrazit k hladině pro životodárný mocný nádech…

     V druhé půli měníme obranu na 1-5, kdy vysunutý Flajša konečně nachází recept, jak efektivně narušovat rozehrávku soupeře a eliminujeme to, čím nás Šťáhlavy přehrávaly v půli první a obraz hry se trochu mění. Co se však nijak výrazně nemění, je naše pokračující spalování šancí. V útoku sázíme spíše na trojičku Flajša-Peší-Atom, zatímco Kučera-Krošík-Horký zůstávají lehce v ústraní. Do brány se dostává poprvé naše nová posila Vojta Douda. A ono to začíná pomalu jít! Avšak potkávají nás 2 krátké herní pasáže o 2-3 minutách, ve kterých totálně kolabujeme a sami sobě se tak stáváme katem…

     První kolaps nás potkává ve 48. minutě, kdy vedeme 25:23 a soupeř si bere time. Pokyny od trenéra hostů padly na úrodnou půdu, neboť Šťáhlavy šňůrou 3 branek otáčejí na 25:26. Tady jsme během 90 vteřin prodrbali první šanci na zlomení soupeře. Druhý kolaps, ještě výraznější, zažíváme v 55. minutě, kde vedeme dokonce 30:27 a navíc se Peší chystá na exekuci sedmičky. Když promění, budeme +4 a to by snad už mělo stačit. Brankář hostů však na Honzův klasický první náznak střelby absolutně nereaguje a stojí jako socha, na což Honza reaguje asi zkratovým pokusem o jeho přelobování obloučkem přes jeho hlavu. Brankář tento pokus však v pohodě chytá, po čemž bezprostředně následuje 130 vteřin našeho čirého zoufalství, kdy soupeř střílí 4 branky v řadě a my se navíc necháme dvakrát vyloučit na 2 minuty. Čistě a jen pro pořádek, dnes výkon rozhodčích na jedničku, vše odpískáno bez větších chyb a správně na obě strany.

     V čase 59:25 prohráváme 30:31 a máme cca 30 vteřin na vyrovnání. S diváky v hledišti očekáváme náš time a přípravu posledního útoku, ale k tomu nedochází, hrajeme jako v delíriu stále dál. V čase 59:38 to na sebe bere individuálně Atom a po průniku ze spojky do křídla, mezi 1-2, z docela těžkého úhlu srovnává na konečných 31:31. Poté už hosté pouze získávají devět a konec, ale náš blok už neprostřelí.

     Remíza je bezesporu naše velká prohra, i když vzhledem k vývoji celého zápasu můžeme být za konečnou dělbu bodů nakonec i rádi. Sice jsme se „odpoutali“ z předposledního místa, ale pouhý bod náskoku na sestupovou pozici je alarmující. V příštím kole zavítáme na hřiště HAOLKu, který v tomto kole překvapivě podlehl Hranicím. Pokud prolomíme střeleckou nemohoucnost, tak to může být otevřená záležitost, přestože HAOLK je aktuálně druhý v tabulce.

     Na závěr uvedu několik citátů diváků v hledišti, které jsem během zápasu, o přestávce a těsně po něm zaznamenal. Proč ne, konec konců házenou hrajeme taky pro fanoušky, takže jejich hlas by měl být slyšen. Autory citátů jmenovat nebudu, autenticitu těchto výroků však podepisuji (i když na diktafon jsem to nenahrával, takže někdy jde o volnou, ne doslovnou citaci). Alibisticky jen opakuji, že jde o „vox populi“ tedy „hlas lidu“, ne o formulaci a názor autora.

     • Nedisciplinovanost hráčů v obraně i útoku. Každý si dělá, co ho napadne…

     • Když ne jedinej, tak jen jeden z mála, kdo dnes body chtěl a makal, a navíc se mu na rozdíl od ostatních i dařilo, byl Marťas… Proto klíčovou fázi zápasu proseděl na lavce…

     • Pokud hráč dvakrát po sobě udělá stejnou chybu, musí být okamžitě nahrazen jiným hráčem. Při 13 vyrovnaných hráčích do pole je to naprosto logické a nevyhnutelné…

     • Provést exekuci 7m hodu takovým způsobem a za takového stavu, je absolutně nepřípustné! Bomba kamkoli (i brankáři okolo hlavy) je lepší než toto. Vždyť za 5 vteřin, co brankář chytil ten přehoz „do teplých“ jsme inkasovali z rychlého protiútoku branku!!!

     • Rozhodčí dnes jednoduše na jedničku. Všechny rozhodnutí v náš neprospěch byly odpískány správně. Nebylo sebemenšího důvodu cítit nějakou křivdu. Třeba naše průrazy byly přímo učebnicové…

     • Po 15 minutách první půle bylo vidět, že Šťáhlavy vás mají přečtené a nastudované. Čekal jsem nějakou změnu stylu hry (zejména v obraně), ale na to došlo až po poločase. Nasazování typologicky správných hráčů ve správný moment zápasu jsem vůbec nepobral. Hráči jsou necitlivě posíláni a stahováni ze hřiště bez ohledu na jejich momentální zápasovou formu. To platí i o střídání gólmanů. Co se děje s kanonýrem Krošíkem???

     • Celkový pocit z tohoto zápasu mám takový, že mě to vůbec nebavilo….

     • Šťáhlavy trénují 4 - 5 krát týdně, to musí být prostě vidět…

     • Nevzít si vůbec time na poslední akci, kdy zbývá 30 vteřin na poslední útok a vyrovnání a něco nacvičeného připravit a pak zahrát je pro mě, jako házenkářského laika, docela nepochopitelné…

     • Mě se dnes nejvíc herně líbil Jirka Mikel. Nenápadný, ale jistý a sebevědomý výkon bez ztrát míče. Sice jen jedna branka dle zápisu (ale myslím, ale že v reálu dal 2-3 góly, stolek to musel napsat někomu jinému), ale několik získaných sedmiček po faulu na něj. Na rozdíl skoro od všech ostatních z něho vyzařoval klid a jistota…