1.12.2024 TJ Sokol Újezd u Brna - Dukla Praha B

Ale to vůbec nikterak nesnižuje kvalitu tohoto pražského celku, neboť podle toho, co jsem zatím viděl, to byl jeden z nejlépe hrajících a nejlépe organizovaných soupeřů, které jsme zatím v I. lize potkali. Třeba hra dukelských křídel byla pro mě doslova dechberoucí. A přesto jsme ještě ve 42. minutě vedli 30:26 a Dukla byla reálně k poražení, protože naše hra je trpělivá, soustředěná a bez větších hluchých míst. Poté však otěže zápasu převzali pevně do svých rukou rozhodčí, kteří nepřipustili, aby nějaký Újezd u Brna porazil věhlasný pražský klub… Kdysi dávno jsem si vzal předsevzetí, že v reportážích nebudu nikdy komentovat výkony rozhodčích a držím se toho, ale dnes to poruším, protože to, co bylo k vidění, to už doufám nikdy znovu neuvidím. Fanoušek, ale snad i nezaujatý pozorovatel, si musel klást jedinou otázku – PROČ?

Po několika posledních zápasech, ve kterých se nám zoufale nedostávalo hráčů, jsme dnes měli plnou lavičku. Objektivně však i dnes, z důvodu zranění nebo nemoci, nemohli hrát brankář Lukáš Ritter, Martin Flajšinger a Matěj Kachlík. Citelně se před zápasem jevila i absence našeho nejlepšího hráče a tvůrce hry Vítka Kučery, avšak dovolím si tvrdit, že ani s tímto borcem v sestavě by nám to moc nepomohlo, neboť proti nám nehrála jen pouze Dukla. Do dresu se dnes oblékl i Zdeněk Suchomel, který hrál i v minulém zápasu ve Vršovicích, kdy dal dvěma rychlými brankami vzpomenout na svá aktivní hráčská léta a letos poprvé byl na lavičce i Michal Kučera. Roli kouče pak pro tento zápas převzal Aleš Flajšinger.

Zápas, ve kterém rozhodčí nařídí celkem 15 sedmiček (domácí 8, hosté 7), udělí celkem 19 dvouminutových trestů (domácí 11, hosté 8) a udělí 2 červené karty (domácí 2, hosté 0) musel asi být velkou řežbou, že? No, kdo viděl, ten si názor udělá sám. V rukavičkách se nehrálo, ovšem žádný zákeřný, ani hrubý faul k vidění tedy nebyl. No možná snad faul na našeho Atoma, když byl faulován v trháku, při střelbě na bránu, a to hned dvěma hráči zároveň. Pravda, rozhodčí se krátce radili, ale redka zůstala v jejich kapsičkách, dvojminutový trest se jim jevil jako dostatečný… Mnoho přísných trestů bylo uděleno za běžné hraniční zákroky, ovšem spousta trestů byla udělena za řeči, protesty a oplácení, které málokterý divák byl vůbec schopen postřehnout. Mnoho udělených trestů pak bylo natolik kontroverzních a bylo uděleno v tak zlomových pasážích zápasu, že opět nezbývá než položit si otázku PROČ? PROČ v posledních 11 minutách zápasu byl poměr udělených dvojek 6 u domácích a jen 1 u hostů? Když jsem se po zápasu ptal na jeho názor jednoho zasloužilého rozhodčího, který už aktivně nepíská a na naše domácí zápasy občas jako divák chodí, tak jen lakonicky poznamenal. „No, viděl jsem už i větší prasárny“ a ještě dodal něco v tomto smyslu „dobrý rozhodčí nemá být v zápase moc vidět…“, čímž asi dokonale vystihl podstatu toho dnešního rozhodcovského představení.  

Popisovat podrobně vývoj zápasu by bylo vzhledem ke koncovce trochu frustrující. A tak vypíchnu jen několik pozitiv. Velká zápas odehrál Honza Pešák (13 branek), kdy zejména jeho proměněných 6 sedmiček ze 7 pokusů, bylo pro diváka velkou lahůdkou a noční můrou pro oba brankáře hostů. Dukelští brankáři dnes určitě nepůsobili jako rozhodující faktor, který by jim mohl zápas vyhrát. Konečně se nám po mnoha zápasech dařilo dohrávat akce na pravé křídlo Dana Korgera (5 branek), avšak nutno Dukle dát kredit i za to, že jejich křídla jsou výborná nejen ve hře dopředu, ale také v bránění, takže na tuto naši hru dokázali hosté najít i způsob, jak to nakonec úspěšně bránit. Nelze ale nepochválit i všechny další kluky v čele s Atomem a Radimem Tejzrem, kteří bojovali jako lvi a snažili se vyrovnat s frustrací, až mě jich bylo líto.  Od 21. až do 46. minuty, kdy Dukla srovnává na 32:32 jsme byli neustále v průběžném vedení o 1 až 4 branky. Posledních 11 minut jsme však neustále hráli v 5, 4, ale i ve 3 hráčích, a přestože jsme se ani za této zoufalé situace nevzdali a nepropadli zoufalství a vzdorovali jsme nepřízni, jak jen to šlo, tak to nebylo nic platné. Vzdávám také velký kredit hráčům, že v rámci možností udrželi nervy na uzdě, našim fanouškům dnes nebudu vůbec nic vyčítat, sám jsem se totiž nakonec taky neudržel…

Do první ligy jsme vstupovali jako nováček a s jedinou ambicí se v této soutěži udržet. Po vydařeném začátku soutěže (prvních 5 zápasů) však přišla hromada problémů, které vyústily v 6 proher v řadě (včetně kontumace se Vsetínem). K ničemu se už ale nechci vracet, je to minulost, ze které je však nutné vzít si ponaučení. Aktuálně jsme na 10. místě se ziskem 7 bodů (třetí od konce). Z první ligy sestupují dva celky (momentálně by to byly Šťáhlavy – 6 bodů a Nové Veselí B – 5 bodů. Držíme tedy hubený náskok jednoho bodu na možný sestup, a to je nůž na krku a varování nejvyššího stupně. Jarní část bude totiž o něčem jiném, než byl podzim. Pro soupeře již nebudeme nečitelní a budou na nás daleko lépe připraveni a všichni budou chtít dokázat „nějakému Újezdu u Brna“, že první liga není jen tak pro někoho.

Velkým neštěstím by bylo, abychom vážnost naší situace nějak podcenili nebo se opíjeli představou, že BUDE LÍP, že se nám budou vyhýbat zranění, a že se nám budou vyhýbat kolize zápasů dorostu SKKP a extraligových Maloměřic, kde hrají naši klíčoví hráči. Přesně na toto jsme dojeli na podzim. Samozřejmě už teď probíhají aktivity, jak toto eliminovat a být více připraveni na možné krizové situace, avšak nebude to nic jednoduchého. S kým se budeme prát o udržení v I. lize je už nyní celkem jasné, 4 domácí zápasy s Veselím, Šťáhlavami, Hranicemi a Bohunicemi budou naprosto klíčové a případné stoprocentní bodové zisky z těchto střetnutí by snad mohly stačit, avšak ani to nedává žádnou jistotu. Samozřejmě v nejsilnější sestavě stále platí, že můžeme porazit kohokoli ať doma, nebo i na hřištích soupeřů. 

Jako fanoušek házené bych rád hráčům a realizačnímu týmu popřál v zimní přestávce klid na doléčení všech zranění na těle i duši, které v podzimní části sezóny utrpěli. Do jara je nutné vstoupit s čistou hlavou, pokorou a odhodláním. Jsem přesvědčen, že pokud první ligu udržíme, tak do dalšího ročníku už vstoupíme daleko zkušenější, organizovanější a poučenější, a že spousta věcí dostane nový řád a systém, bez kterého nelze pomýšlet na dlouhodobý úspěch v této nesmírně náročné, kvalitní a vyrovnané soutěži.