Polanka Cup 2025
Polanka Cup je spolu s PHC další z velkých turnajů, které máme v kalendáři, a kde jsme pravidelnými účastníky.
V roce 2025 jsme obsadili kategorie minižactva a mladšího žactva. Miníky reportuje Kristína, takže pár řádků o mladším žactvu napíšu já.
V letošním ročníku je na soupisce 17 hráčů a hráček (přesně 7 kluků a 10 děvčat) a čtyři členové realizačního týmu. Spolu s námi je v naší kategorii ještě 26 týmů. Organizátoři nalosovali 5 skupin. Dvě po šesti účastnících a tři po pěti. My jsme v páté skupině.
V pátek jsme absolvovali tři zápasy. V prvním jsme narazili na HBC Olomouc. Už mnohokrát jsem psal, že kluků je málo. Aktuálně jsou funkční tři druhoročáci (2012), tři prvoročáci (2013) a jeden minižák. Tým tak zachraňují děvčata. Náš soupeř byl vizuálně kompaktnější. My jsme je, díky holkám, předčili krásou, ale všechny další podružné atributy jako výška, síla, rychlost, byly na straně protihráčů. Bojovali jsme, co síly stačily, ale tentokrát nestačily. Konečné skóre 18:27 přesně odpovídá vývoji hry i našim momentálním možnostem.
Zápas chvilku po obědě s MŠK Kysucké Nové Mesto měl úplně jiné parametry. Z hráčů základu obou tymů se od průměru odlišovala pouze jejich levá spojka, která našeho Kubu převyšovala cca o půl hlavy. Zápas byl neskutečně vyrovnaný. Výborná obrana i parádní kombinace v útoku střídaly hluché pasáže, a to na obou stranách. Vedení se přelévalo ze strany na stranu, ale v součtu třiceti minut jsme udělali o tři chyby víc, a to nás stálo vítězství. Prohráli jsme 23:25, ale zápas to byl moc pěkný.
Náš poslední páteční zápas byl zároveň i poslední zápas celého hracího dne. Nastoupili jsme proti dosavadnímu lídrovi naší skupiny tymu HK Kopřivnice. Naši proti nim hráli Školský pohár a dostali pořádný klepec. V hlavách už byli smíření s prohrou a s tímto rozpoložením je kvalitní hra nemožná. Kopr si rychle vybudoval náskok, kdy naše alibistické útočné pokusy přerušoval pouhým vstoupením do přihrávky. Trháky byly nekompromisně proměňovány a od naprostého debaklu nás zachránilo jenom stažení základu a nasazení lavičky. S těmi už se naši hrát nebáli a ukázali, že i oni umí dávat branky. O výsledku zápasu bylo rozhodnuto už dávno, takže se více méně jen čekalo na závěrečný hvizd. Prohráli jsme 30:14.
Následovala rychlá večeře, sprcha a už jsme spěchali na slavnostní nástup. Večer pokračoval diskotékou, posezením trenérů, a když se úplně setmělo, den vyvrcholil impozantním ohňostrojem.
Sobotní ráno bylo ve znamení klidu a pohody. Budíček nebyl a děti vstávaly, kdy chtěly. Pozor, toto není agitka ani nábor lenochů do házené, ale prosté konstatování faktu . První zápas jsme totiž hráli až ve 12:30. Odchod na snídani tak byl zcela v režii spáčů. První povinný bod dopoledne bylo až fandění minižákům. V určený čas jsme se všichni setkali na hřišti, takže pohoda.
Po obědě nás mikrobusy převezly ke dva kilometry vzdálenému Dělnickému domu. Tam se na jednom tartanovém a jednom betonovém hřišti odehrávaly další zápasy, protože čtyři venkovní hřiště a hala v blízkosti školy kapacitně nestačily.
První zápas jsme absolvovali na betonu proti SK Žeravice. Vývoj se v ničem nelišil od jiných utkání s fyzicky disponovanějšími týmy. Soupeř nasadil základ a odskočil nám. My jsme se do hry dostali až po soupeřově prostřídání. Po optickém vyrovnání sil na hřišti jsme dokázali, že i my házenou umíme. Prohra 21:15 nás definitivně posunula na poslední místo skupiny E.
Do dalšího zápasu chyběly 2 hodiny, u Dělňáku bylo horko, takže jsme zavolali mikrobusy a jeli hledat stín do školy.
Zápasy se stejně umístěnými týmy z ostatních skupin, jsme hráli opět na Dělňáku, ale tentokrát na tartanu. Dali jsme řeč s trenérem TJ Handball Valašské Meziříčí a vyhověli jeho požadavků na zkrácení zápasu na 2 x 10 minut. Důvodem byla veliká marodka jeho týmu, který vlivem různých zranění hrál takřka bez střídání.
Poprvé jsme si mohli vyzkoušet roli toho silnějšího. Vyhráli jsme 11:8, čímž jsme si zajistili, že nebudeme poslední.
Poslední zápas jsme svedli s děvčaty z Poruby. Dělali jsme, co šlo. U holek jsme byli včas, ale fyzicky nás přetlačily. Jediný Kuba jim rychlostně a silové stačil, ale na odvrácení prohry 26 :12 to bylo málo.
Sobotní večer, nepočítám-li jedny problémy s dýcháním a naražené koleno, byl velice poklidný. Děti ležely ve třídě a viditelně jim chyběla energie k ptákovinám. Mezi lidi se vypravily asi jen holky, které zlákala diskotéka. Večerku jsme posunuli na 22:30 a ve 23:00 už se spalo.
Nedělní ráno bylo opět bez budíčku. Na snídani se šlo individuálně, protože výdejní doba - 7:00 až 9:00 vyhovovala všem. Jediná podmínka, být v 10:00 ve třídě byla splněna bezezbytku, takže předzápasovou poradu nic nenarušilo. V boji o 23. místo na nás vyšly Ivančice, které velice dobře známe z naší soutěže. Na poradě se tedy jen zmínily jejich silné a slabé stránky a boj na umělé trávě mohl začít.
Hráli jsme od podlahy, kdy cílem bylo přerušit mohutné spojky soupeře. Obrana 3:3 byla hodně, ale hodně vysunutá, abychom případná obranná pochybení při prvním kontaktu mohli napravit a při návratu zpět převzít driblink nebo minimálně míč vyrazit. K vidění bylo obojí, naštěstí s větším procentem úspěšného dobránění.
Ujali jsme se vedení a ani naše častá střídání nedovolila soupeři přiblížit se na méně než tři branky. Výhra 16:13 nás “katapultovala” na 23 místo z 27 účastníků.
Není to sice žádná hitparáda, ale fyzické dispozice zatím na lepší umístění nestačily. Uvidíme, co přinese Polanka 2026.
Na závěr musím konstatovat, že se sešla dobrá parta, a i přes občasné rozmíšky jsme si to všichni užili.
2025 Turnaj krajských výběrů
O víkendu 20.-22.6.2025 se naši kmenoví hráči Marek Holešanský a Tomáš Flajšinger, spolu s kluky, kteří s...
Polanka 2025 - mini
V roce 2024 jsem společně s Luďkem na Polanku jela poprvé a shodou okolností to byl jubilejní 30.ročník...
Starší žáci – MISTŘI JM LIGY 2024/2025
Vážení příznivci a fanoušci újezdské házené, vezměte prosím na vědomí, že i...