20240915 Sokol Šťáhlavy - TJ Sokol Újezd u Brna 33:34 (20:15)

     Z horké půdy Šťáhlav si odvážíme 2 body z napínavého zápasu s pro nás fantastickou koncovkou se zároveň lehce hořkou příchutí... A já, coby reportér a fanoušek, jsme tam nebyl a moc důvodů pro obhajobu své absence nemám. A tak mě alespoň napadla taková kacířská myšlenka, napsat reportáž ze zápasu, na kterém jsem nebyl. Faktickým zdrojem informací mi tak byli přímí účastníci. David Staňa v roli vedoucího družstva, Aleš Flajšinger v roli spolutrenéra a Martin Flajšinger v roli hráče, a také záznam zápasu na Youtube. Snad prominou budu-li interperetovat jejich poznatky a postřehy nepřesně a někde si něco uberu nebo přidám z toho, co mám z předchozích zápasů navnímáno. Každopádně si tento náš veledůležitý zápas zaslouží nějaký komentář, protože to byla historická premiéra našeho klubu v I. lize!

     Šťáhlavy, poctivých 308 Km, navíc v době, kdy všude okolo nás probíhá živelní pohroma, takže spoustu házenkářských utkání se odkládá, z plánovaných 6 duelů 1. kola I. ligy se odehrály jen tři. Odjezd autobusu v 11:30, návrat až hodně po půlnoci. A tak v rolích fanoušků nakonec jedou jen 2 skalní senioři a 2 náctiletí a školou povinní bubeníci. Za "normálních" okolností by to bylo určitě daleko více, ale co už... Domácí vloni skončili na 6. místě s bilancí 11-2-9, takže na úvod žádný "slabší" soupeř, avšak takoví ani v I. lize nejsou. Šťáhlavy pro letošek navíc ještě posílili o další kvalitní hráče a do role trenéra angažovali osobnost velkého formátu Michala Tonara – bývalého reprezentanta a trenéra extraligového Zubří a Dukly Praha. My jsme skoro v plné síle, chybí jen Atom. Sice máme za sebou vydařený pohárový zápas s HAOLKem zakončený ale prohrou díky pokaženým posledním 10 minutám, tak zároveň cítíme lehkou nejistotu na brankářských postech. Do role spolutrenéra naopak už pro tento zápas máme Aleše Flajšingera, který v sobotu večer na Babských hodech v Újezdě sebevědomně říká: "zítra jedeme do Štáhlav pro 2 body, pánové" a my přítomní to takticky necháváme bez komentáře a klademe si otázku, jakou roli v tomto jeho prohlášení asi hraje hladinka alkoholu v jeho krvi :-). Ne, alkohol v tom samozřejmě nebyl (vždyť všichni jsme byli ve službě), jen zdravá sebedůvěra opřená o víru v naše hráče. Vítezství jsme nakonec opravdu urvali, bohužel v Alešově případě se urvalo i něco jiného...

     Zápas začínáme premiérově s Ondrou Zapletalem v bráně, avšak už ve 13. minutě domácí vedou 9:4, protože na nás vlítli jako uragán. Zajda v bráně sbírá úspěšné zákroky jen ztěží, spousta branek padá z proskoků domácích naší obranou. Poté se do brány dostává Lukáš Ritter, který dochytá celý první poločas a my postupně vyrovnáváme s domácími krok, avšak poločas je opět -5 branek - 20:15. Střelecky nás v první půli drží zejména Radim Tejzr a Vítek Kučera, které domácí vnímají jako naše asi 2 největší hrozby. Naše křídla a mladé pušky Peší, Flajša a Dosty se zatím drží lehce v ústraní. Samostatnou kapitolou je pak účast Ondry Krošíka, jehož celkových 0 branek za celý zápas má prozaické vysvětlení. Ondra sice nastoupil, avšak žaludeční zdravotní problémy ho reálně téměř nepustily vůbec do hry, i když pár střídání, alespoň do obrany, nakonec absolovoval.

     Druhou půli zůstává v bráně Lukyn, protože se mu docela daří a nakonec dochytává celý zápas, s koncovkou ve velkém stylu, kdy pochytal několik tutovek domácích. V druhé půli začínáme zjišťovat, že zápas nemusí být ještě ztracen. Postupně se začínají prosazovat naše křídlo Dosty a také Marťas s Honzou. Součastně Vítek Kučera stále přesvědčuje domácí, že on je tou největší hrozbou. Zápas se láme mezi 37. a 39. minutou, kdy jdou domácí do čtyřech a my toho dokonale využíváme a stahujeme na 24:23 a domácí trenér Tonar si bere time. A máme tu 49. minutu, kdy Radimem jdem do vedení 26:28 a domácí opět berou time, protože začínají ztrácet skvěle rozehrané utkání. V 57. minutě dostává domácí hráč přímou červenou za hrubý faul na Flajšu. V posledních 3 minutách 2 x přesně míří pravé křídlo Dan Korger, což asi domácí nečekali avšak z naší strany to byl taktický tah, kdy se Marťas přesunul netypicky na pravou spojku přes ruku, ale jeho úlohou bylo právě dohrávat akce do pravého křídla na Dana. V 60. minutě však jdeme do oslabení, kdy Radim dostává dvojku a domácí v čase 59:26 srovnávají na 33:33.

     Máme tu posledních 34 vteřin hrací doby, máme míč, jsme jen v 5 hráčích a bereme si time. Pokyny jsou jasné, v útoku neztratit míč a udržet krásnou remízu. Sice jsem u toho nebyl, ale asi si to umím živě představit. Domácí se soustředí zejména na Kučeru, od něhož lze čekat zakončení v posledních vteřinách. To ovšem ještě nevědí, že lišácké duo Peší-Flajša, kteří mají spolu odehrány už stovky zápasů, budou ti kati, kteří se v posledních vteřinách budou snažit něco vymyslet a vybojovat naše vítězství! A opravdu se tak stalo, před Honzou se nečekaně otevřela obrana a přesná přihrávka Marťase téměř do proskoku ho dokonale našla. Svižná rána na bližší tyč a vteřinu před koncem zápasu jdeme do vedení o jednu branku!

     Euforie na naší lavičce explodovala a hráči vystřelí na hřiště na útočnou půlku radovat se za Honzou. Společně s nimi vystřelí gazelím skokem z mírného podřepu i Aleš Flajšinger, avšak daleko do hřiště se nedostane. Achilovka to prostě nevydržela. Aldo, přejeme brzké uzdravení a koučovat se dá třeba i s berlemi!

     Cesta domů autobusem nebyla moc bouřlivá, i když fanoušek Ivo Roblík vytáhl vítěznou kovidovou slivovici. Hráči byli štastní ale i unavení a do postelí se dostali až mezi jednou a druhou pondělní hodinou. První zápas, první výhra. Předčasné závěry a predikce určitě dělat nejde. Tým, který se dokáže vyhrabat z -5 branek na konečné vítězství na hřišti soupeře, byť jen o jednu branku, má zcela jistě velkou vnitřní sílu, kvalitu a odhodlání. Směrem dopředu máme opravdu ohromně nabito, síla je rozložena do vícero hráčů. Jsme nečitelní a nebezpeční ze všech postů a to je naše velká výhoda. Ale máme i slabá místa a na těch je třeba zapracovat a třeba zlepšenou obranou co nejvíce pomoci našim brankářům. Když jsem shlédl celý vidozáznam utkání, tak to na mě zanechalo fakt hluboký dojem. Jak útok, tak obrana a výkon Lukyna v brance. Na našich borcích byla vidět ohromná chuť navzájem si vyhovět. Bylo tam spoustu mazaných řešení různých herních situací a také mnoho hráčské chytrosti, vyspělosti a taktičnosti. Třeba faul na Dana Korgera v pár posledních vteřinách zápasu, kdy se míč odkutálel daleko od místa faulu a kdyby jsme se snažili tento míč ukořistit a dostat ho zpět na místo přestupku, abychom ještě stihli rozehrát, uplynulo by spousta času a asi by to skončilo obligátní devítkou s koncem utkání. Dan však po faulu takticky (možná nuceně) zůstal ležet na palubovce a rozhodčím tak tedy nedal na výběr - museli zastavit čas a dát prostor k ošetření hráče. Těchto několik vyšetřených sekund nám však poskytlo prostor pro závěrečnou akci a vstřelení vítězné branky! A to jsou právě ty nesmírně důležité detaily a maličkosti, které v I. lize budou rozhodovat, vyrovnanost a vyspělost všech týmů je totiž mimořádná a zatímco v Extralize jsou rozdíly mezi některými celky markantní, tak v I. lize to tak není ani náhodou.

     Neděle 22.9.2024 v 15:00, hala Újezd, soupeř nám už docela známý – HAOLK tým Velká Bystřice-Olomouc. V poháru nám proti nim chybělo 10 minut a mohlo to být drama. V lize má HAOLK ambice nejvyšší, my však nemáme co ztratit a ve Šťáhlavách jsem se dostali do velké pohody. Pojďme v neděli "zbořit" naši halu a podpořit naše borce ve druhém ligovém utkání. Stále držíme šňůru domácích 12 ligových vítězství, tak proč bychom nemohli na pomyslný náhrdelník dvanácti perel přidat i tu třináctou!