TJ Sokol Újezd u Brna - SK Žeravice (starší dorostenky)

     V nervy drásajícím dramatu potvrzujeme, že naše nedávná výhra nad Kuřimí nebyla žádná náhoda a dosud suverénním Žeravicím bereme po statečném výkonu alespoň jeden bod! Tato remíza má pro nás velkou cenu, protože se potvrdilo, že všechny kroky, které podnikáme pro zlepšení našeho herního projevu, jsou správné a přináší nám kýžené ovoce. V letošní sezóně, která se hraje dvoukolově na podzim i na jaře, jsme 3 x dostali od Žeravic pořádnou rychtu (40:19, 39:25, 39:18), ale dnes jsme tuto černou sérii ukončili remízovým výsledkem, který je pro nás v podstatě velikou výhrou!

    Do zápasu nastupujeme v neobvykle početné sestavě, vždyť je nás celkem 13! Staronově můžeme v našem dresu vidět po delší době Elišku Rebrovou, která od tohoto školního roku studuje na házenkářské střední škole ve Zlíně a hraje tedy naši nejvyšší dorosteneckou ligu. Na pomoc od Bereniky Hasíkové z Hodonína jsme už zvyklí, stejně tak jako na pomoc z Měnína. Žeravice k nám zavítaly jen v 9 hráčkách, asi pod vlivem dosavadních 3 zápasů určitě nečekaly náš houževnatý odpor, vždyť třeba v 19. minutě je stav +2 pro nás, ale třeba v 45. minutě jsme -5 a přesto se nám v závěrečné čtvrtině zápasu podařilo toto manko stáhnout na konečný rovnovážný stav a nebyli jsme daleko od senzace, kdy Julie Zapletalová z devítimetrového hodu v poslední vteřině zápasu notně vystrašila hostující gólmanku jedovatým pokusem.

    Úplně se mi nechce podrobně popisovat průběh celého zápasu, což je ve zkratce popsáno v předchozím odstavci. Spíše se zaměřím na to, v čem jsme jako tým, ale i jako jednotlivkyně udělali pokroky a co nás posouvá kvalitativně kupředu. Sára a Anička (věkově ještě ml. dorostenky) celkem výrazně a pravidelně trénují za ml. dorky v Měníně (kde v této sezóně i hostují), v poslední době se k nim přidává i Bára a Julie, byť jde jen o tréninky, neboť tyhle 2 jsou už věkově dorky starší a hrají jen za Újezd. Měnínská škola (specializovaná čistě na práci s děvčaty) prostě nese své ovoce, v případě Sáry jde o až raketový herní rozvoj, byť její role na hřišti je v Měníně jiná než v Újezdě, ale to je dáno jinými aktuálními potřebami a systémem hry obou týmů. Naše újezdské tréninky děvčat jsou pak „spojené a společné“ s tréninky našich starších žáků a ml. dorostenců, což holkám dalo také určitý nový impulz a zkušenost. Samostatné tréninky jen našich dorek neměly kvůli nízkému počtu návštěvnic - hráček velkou úroveň, a tak došlo k tomuto neobvyklému a dočasnému spojení. Herní přínos Bereniky je pro tým také velmi inspirativní, vždyť Berenika už hraje v Hodoníně nejvyšší ženskou soutěž v ČR – MOL ligu a trénuje tam už se ženami. Anika Unge je taktéž dalším pozitivním střípkem v celkové mozaice. No a dnes nás výrazně podpořila Eliška, na které je opět vidět velký herní posun daný celotýdenním trénováním na sportovní škole. Tohle všechno se dnes pozitivně odrazilo v naší hře, kterou lze nazvat jako házenkářsky koukatelnou, kombinační a kolektivní, se snahou o systémovost. Dokonce si dovolím neskromnou poznámku, že v tomto aspektu jsme dnes Žeravice dokonce překonali, neboť hra hostů byla silně individualistická, spoléhající se na atleticko-fyzickou převahu a hru jedna na jednu. Na straně druhé, nás v tomto zápasu sráželo dolů větší množství technických chyb a hrubé chyby v obraně, kdy při určité konstelaci hráček na hřišti docházelo k očividné nespolupráci sousedních hráček při bránění (nezajišťování, nepomáhání si). Při jiné konstelaci hráček na hřišti však naopak obrana působila velice kompaktně a vzájemná pomoc holek si navzájem byla přímo ukázková a pak ani fyzická převaha hostů a jejich individuální dovednosti nebyly vůbec zárukou jejich úspěchu! Naštěstí jsme tyto obranné kolapsy dokázali překlenout, avšak pokud by nás toto mělo stát dnešní zápas, tak při počtu 13 hráček a množství jiných variant koho a kdy poslat/neposlat na hřiště, bychom si po zápase museli hodně sypat popel na hlavu...

    A teď si detailně přibližme posledních 15 minut zápasu, protože tady holky začaly psát dějiny, tady bájný Fénix začal vstávat z popela! Máme 15 minut do konce zápasu a my prohráváme 18:23 – tedy -5 a navíc Anička dostává dvojku a navíc tou dobou už hrajeme bez Bereniky, která si v zápalu boje podvrknula kotník (snad to bude jen lehčí zranění). Všechny sázkové kanceláře uzavírají příjem online sázek na tento zápas, neboť tady je dobojované, vždyť dosavadní zápasy Žirovnic a Újezda hovoří naprosto jasně. Zázraky se občas dějí, ale že by se to mělo stát právě dnes a právě tady? Asi osud tomu chtěl, že na těch posledních 15 minut máme na hřišti sestavu Amazonek – bojovnic, které poctivě trénují a pracují na sobě a chtějí se zlepšovat. Tyto slečny dnes prostě nechtěly prohrát, nedošly si jen zahrát, ale došly ukázat všem, ale hlavně sami sobě, že o výsledku je v házené rozhodnuto až s posledním hvizdem rozhodčího!

    Naše oslabení zvládáme výtečně, kdy Adélou a do hry vrátivší se Aničkou snižujeme na -3 a překvapení hosté si berou time. Po tomto přerušení jdeme Julií dokonce na -2, ale hned v zápětí dostává právě Julča další dvojku a v následné oslabovce padáme na -4. Pak opět úřaduje Anička a Julie. 6 minut do konce a Sára proměňuje sedmičku – jdeme na -2. Pak opět Julie a Adéla stahují dokonce na -1! 3 minuty do konce a Sára proměňuje další sedmu, i když brankářka hostí si na její střelu lehce sáhne, ale míč končí v síti – jsme -1! Hostující hráčka dostává dvojku a my v čase 58:26 srovnáváme Karolínou na 28:28. Je asi 30 vteřin do konce a my jdeme do útoku a máme šanci zasadit hostům krutou závěrečnou ránu, avšak několik lehce zmatečných rozhodnutí rozhodčích a přerušení hry při rozehrávkách našich devítek nám bere potřebné vteřiny na rozehrání nějaké závěrečné kombinace a zakončení. Nakonec ten zmatek končí verdiktem 9 a konec, kdy Julie přestřeluje blok hostů, ale brankářka si s její jedovkou sice nepřesvědčivě, ale nakonec pře jen poradí... Je dobojované, remíza má pro nás cenu jako bychom vyhráli! Po celých těchto 15 minut holky šlapaly v obraně, co to šlo a doslova donutily spojky hostí střílet z větší vzdálenosti a často už v hlášené pasivitě, což ve spojení s jistou Míšou v bráně vystavilo Žeravice do silně nekomfortní pozice, na kterou prostě nejsou zvyklé!

    Ohromě důležité také bylo, že holky na hřišti pokorně přijaly své ROLE, které, jak už to bývá, si často nevybíráme, ale jsou nám přidělovány, protože mnohokrát okolí (trenér) ví nejlépe v čem jsme nejvíce pro tým platní. Myslím tím třeba Aničku, která dokonale využila své schopnosti prosadit se z křídla, byť se cítí spíše spojkou. Myslím tím třeba Julii, která přijala bez odporu roli krutopřísné střelkyně a v důležitých momentech to brala zodpovědně na sebe. Myslím tím třeba Sáru, která v pivotu vybojovala důležité sedmičky, které také proměnila a v obraně tomu dávala maximum možného. A myslím tím měnínskou posilu, našeho dnešního žolíka, který si svoje zápasové a premiérové branky nechal právě na ty nejdůležitější chvíle na samém konci zápasu!

    Milé slečny, jménem všech fanoušků vám děkuji a gratuluji k dnešnímu výkonu, který byl pro nás velkým diváckým zážitkem. Po podzimu by si na vás málokdo vsadil a jak se dívám na průběžnou tabulku, tak pro zbývající zápasy je stále ve hře i možnost, že dnešní poslední místo nakonec můžeme i opustit, neboť nás 2 x čekají zápasy s Havlíčkovým Brodem, na který ztrácíme jen 3 body! S výkony jako proti Žeravicím, se to může s trochou štěstí i podařit!