Ve čtvrtek ráno byl zadán požadavek do Hnetu a přestupní poplatky byly ihned uhrazeny. Zatímco děvčata ještě spala, psal jsem požadavek na ČSH, aby hostování schválili a my mohli zápas odehrát. Vše klaplo a za čtyři hodiny a tři minuty od zadání požadavků byly přestupy schváleny.

K zápasu se dostavilo devět děvčat, z toho tři hostující, takže je krásně vidět, že bez nich by nás nebylo ani na hru. Vlastní zápas moc hodnotit nechci. Potýkáme se se stále stejnými chybami jak v obraně, tak v útoku. Co si ale zaslouží zmínku, je výkon Sáry Víškové. Jako jediná ze spojek (donedávna hrála na pivotu) se nebála vystřelit a díky tomu zatížila konto soupeřek čtrnácti brankami. Nadprůměrná byla ještě Maky Nemeškalová s pěti brankami z pravého křídla. Celý zápas jsme hráli neměnným tempem. V poklidu jsme se přesunuli do útoku a začali pomalu hrát rychlou lajnu. Občas se uvolnilo křídlo, občas vystřelila Sára, ale zbylé spojky se tvrdošíjně pokoušely z nulové rychlosti chodit jedna na jednu. Občas jsme nahráli brankařce do teplých, občas šla nahrávka spoluhráčce na kotníky, z čehož téměř vždy rezultoval rychlý útok. Díky hostující brankařce Simoně jsme pokaždé neinkasovaly, občas se povedlo ubránit, takže jsme prohráli o hodně, ale vyložený debakl to nebyl.