2.11.2024 SKKP Handball Brno B - TJ Sokol Újezd u Brna

Tento článek je psaný více jak týden po zápase…  vždy mám co říct, co napsat, že by tentokrát se něco změnilo? NIKOLIV, Nechával jsem si čas na rozmyšlenou, a určité dny dal i radši přednost osobním záležitostem.

Na co jsem došel? ….

Někteří jsou smutní, zklamáni či nepochopeni, proč vlastně výhra nad SKKP Brno B není pro mne uspokojující.

 Po ne moc povedeném zápase v Ivančicích, kde jsme zjistili fakt, že pokud bychom chtěli vyhrát, museli bychom hrát se základem celých 60 minut což // nelze//  z mnoha aspektů jak herních, morálních realizovat. Je to smutné, ale je to realita aktuálního složení týmu. Když k tomu všemu přičtu, že hráčů je pravidelně na zápase kolem 11 kusů což není úplně špatné ale nějaké místo tam  stále je, k tomu všemu se přičítá věk jednotlivců, jejich zkušenosti, dovednosti, někdo je lepší v útoku než v obraně a obráceně,pořád se s tím určitým způsobem dá pracovat, zařadit každého do své funkce, či ji vylepšovat na tréninku.

 Když jsem slyšel od některých nejmenovaných jedinců věty Typu:  ,,Výborný výkon, výhra na kéniku se počítá „ … Byl sem doslova zděšen.

Opravdu jsme se dostali do doby, a to napříč všemi kategoriemi, že brankář má sotva 30% a jsme spokojení? Vyhrajeme, ALE dostaneme 37 gólů, ale je to vlastně v pořádku, protože se porazil nějaký IMAGINARNÍ RIVAL???

Ano v dorostu padá hodně gólů, ale ne v každém oddíle je to pravidlem, Jeden z nejlepších obranářů v lize jsou bezpochyby kluci z Velmezu, a to i přes to, že od Centrumu Haná dostali 39 gólů, i přes to jejich průměr dostaných gólů na zápas je rovných 30.  Průměr  našeho týmu je 37 dostaných gólů… a My chceme být spokojeni? Když to vezmu kolem a kolem a vratím se zpět do zápasu s SKKP Brno B, kolik že jsme dostali gól? Ano 37, statistiky dlouhodobě nelžou.

Co tím chci říct, jakou má nebo nemá formu brankář je jedna věc otázkou je, jak moc dopomáhají hráči  brankářům aby ty situace měl soupeř co nejtěžší.  Aktuálně je situace taková, že abychom vyhráli, gólů musíme dát alespoň 38.

Znovu se musím vrátit k jednomu z mých článků, kde jsem už citoval Pana Martina Tůmy:

,, Spokojený trenér, je krok cestou do pekel “  

V zápase proti Keniku jednu z pozitivních věcí beru například tu skutečnost, že z 11 hráčů dokázalo dát alespoň branku 9 hráčů, na straně keniku dávali góly pouze v pěti hráčích, když vezmu v potaz že jeden hráč z nich měl jeden gól, skórujících tedy stále o 3 méně než celek Újezda.

V čem máme tedy aktuálně problém? Osobně si myslím, že jednoznačně v individuálním myšlení hráčů, než v myšlence na to co umí a neumí. A proč? 
Pokud jako hráč dám například 5 gólů ale 7 zaviním špatnou obranou už je to pro jednoho  hráče -2, pokud jako brankář chytím tři proskoky,ale následně nahraji hráči do trháku jsem na nule,  to už hodnotím zápas jen nechci jmenovat, brankář byl jeden tam není o čem, nemůže být brankář natolik nedisciplinovaný, že ze 4 pokusů 3 nahrávky pokazí, a hlavně pokud ze všech tří soupeř dokáže vytvořit gól,pak z toho potencionálního plusu máme opět mínus u dalšího hráče.

pokud dá 5 hráčů v zápase 36 gólů, pak už není něco dobře, aniž bych snižoval kvality hráčů, já stále a pořád tvrdím, držím se toho, že gól umí dát každý, ale bránit… to je pilíř celého týmu. Každý hráč musí respektoval určité taktiky trenéra či trenérů, který má nějaký dlouhodobý plán. Pokud se najdou zde hráči, kteří tohle snažení chtějí sabotovat, hrát si na svém písečku, nepřinese to ve výsledku nikomu nic.

Po 18 letech co se v házené pohybuju, jestli je to moc nebo málo, to už si každý musí udělat analýzu sám, jsem dospěl do fáze,kde pro mě nějaká rivalita nehraje zas tak tokovou roli kór v mládežnické kategorii, kdy to z větší částí spíše vyústí k přemotivanosti, následně pak veškeré  úsilí trenérů vyjde vniveč.

Tento zápas měl opět spousty chyb v obraně, proto jsem tak v uvozovkách negativní, ale prostě není možné, aby směrem na naši bránu bylo 16 proskoků z toho tedy 14 úspěšných, když k tomu přidám ze pět trháků, jsme na opět hrozivém čísle, to se nebavím o počtech zaviněných sedmimetrových hodech, nehledě na to jestli zakončeny úspěšně či nikoliv.

Druhý poločas byl sice lepší, ovšem statisticky ovšem jen o jeden inkasovaný gól.

Když by mě chtěl někdo napadnout, ve smyslu co proti komu mám, musí mu stačit následné….

Po Zápase jsem se potkal s jednou nejmenovanou trenérkou, která v daný moment byla pouze rodič a sledující divák, co mě opět donutilo k zamyšlení bylo, když jsme se potkali po zápase, řekla následovnou větu:

Ahoj, to bylo hrozné že, na to se nedalo dívat, brankáři nic moc extra nepředvedli, a ta hra no to bylo hrozné a těch chyb na jedné i druhé straně.  Sice byla v roli rodiče,ale v momentně kdy je zároveň trenérka týmu dívá se na to i trochu z jiného hlediska .

 Tento zápas měl své plusy, bohužel i své mínusy, a pokud se chceme někam dostat a tu mládež, nějakým způsobem posouvat dál, musíme to vzít za úplně jiný konec.

 Ovšem ať nejsem celý článek tak negativní, a jsem tím oboucháván ze všech směrů, nelze vyvrátit ten fakt, že zápas se podařil udržet jen díky jedné věci, jedné podstatné věci, a to je TÝMOVOST Potažmo BOJOVNOST.

Závěrem chci jen říci, 2 body to jsou, proti komu je úplně jedno, dobře hrát by se mělo pořád stejně, když vezmu v potaz že jsme o zápas míň oproti průměru odehraným ostatních týmů, stále je tam myšlenka na reálně 4 místo, a ztráta 2 bodů, na místo třetí, cíl kterým se úplně netajíme byla medaile, což je stále možné, to ale jen v jednom případě, když hráči budou plnit pokyny trenérů, a když budou více disciplinovaní. Je možné i v této sestavě dosáhnout velkých cílů.