MUŽI: Sokol Újezd u Brna – Tatran Bohunice 27:28 (12:14)

Po našem prvním a úspěšném venkovním představení v Nových Bránicích následovalo druhé, ale neúspěšné představení na domácí palubovce proti Bohunicím. Ano, těm Bohunicím, které po mnoha letech sestoupily z I. ligy, a se kterými nemáme historicky vůbec dobrou bilanci. Navíc zápasy s Bohunicemi nás vždy bolí a jako divák si pokaždé musím klást otázku o co v těchto zápasech primárně jde, jestli jde o branky a body anebo o zdraví některých našich hráčů. Tak jako v předloňských dvou prvoligových měřeních jsou Atom, Peší, Flajša a dnes nově i Robas opakovaně terčem zákroků, které jsou prostě a jednoduše za hranou. Snad se jednou dožiji zápasu s Bohunicemi, ve kterém to bude jinak...

Prohra o jednu branku musí pekelně všechny bolet. Hledat nějaké hluboké důvody, které k tomu vedly nemá smysl. Možná to byly absence Dostyho, Vítka Kučery a klasického pivota Davida Rittera a možná taky ne... Jeden z našich skalních fanoušků ten náš dnešní výkon okomentoval takto „hosté chtěli vyhrát o malinko víc a to rozhodlo“. No bitva to tedy rozhodně byla a vzdát to nechtěl nikdo. Tím nakonec rozhodujícím faktorem byly poslední 4 minuty zápasu, na které jsme tak nějak asi spoléhali, avšak právě v těchto 4 minutách jsme spáchali několik technických chyb a nedůrazných zakončení, čehož ex-prvoligový a zkušený tým Bohunic dokázal chladnokrevně využít.

Začátek zápasu nám tedy utekl velmi výrazně, v 8. minutě tečeme – 4, v 16. minutě – 5. Příčinou jsou neproměněné šance a snad pouze jeden zákrok našeho začínajícího gólmana Lukyna Rittera, který je tak střídán Honzou Dufkou. Do konce poločasu pasivní skóre korigujeme na poločasových – 2, kdy se pomalu zlepšujeme snad ve všech aspektech. Do druhé půle nastupujeme s odhodláním zápas zlomit a zejména výborným výkonem v obraně nutíme Buhunice zakončovat už v pasivitě, avšak i to se Bohunicím daří a odrazem o tyče, břevna nebo s tečí našeho gólmana střílí branky, které je drží ve hře. Zejména dohrávkami do pivota nás hosté celý zápas absolutně převyšují a z tohoto postu jsou nebezpeční a úspěšní – třeba i ziskem sedmičky. Zatímco my jsme do pivota za celý zápas
nepropašovali snad jedinou přihrávku, a tak v piku hrající ostrá spojka Kroša žádný gólový ani sedmičkový příspěvek nedodal. Domácí 3 sedmy/2 góly. Hosté 7 sedmiček/7 gólů – exekutorem všech hráč s příhodným Ondřej Řezník. Nic nám nepomohlo, že postupně mu čelili všichni 3 naši gólmani, avšak bez úspěchu. Ve 45. minutě jdeme poprvé v zápasu do vedení 19:18 zásluhou Atoma, a pak ještě
v 56. minutě vedeme gólem Pešího 27:25. Poslední 4 minuty nám však hrubě nevycházejí a vlastními chybami a zbrklostí doslova darujeme vítězství hostům, kteří nic nevzdali a asi opravdu chtěli vyhrát o malilinko víc...

První letošní prohra bolí. Ještě včera, v opilecké píše, jsem se chtěl se starostou našeho Sokola vsadit, že letos nezakusíme chuť porážky, tak moc jsem věřil... No dobře Milde, že si to oba nepamatujeme, a že jsme se nakonec opravdu nevsadili, tedy aspoň doufám ????... Po celkem 22 domácích druholigových zápasech (sezóny 23-24 a 25-26) a 2 domácích barážových zápasech na konci těchto sezon jsme poprvé v naší Městské hale okusili hořkost porážky. Každá série však někdy končí, ale zároveň něco nového začíná a o našem dnešním týmu omlazeném a nově poskládaném, to platí dvojnásob.

Malé „vystřízlivění“ alespoň pro našeho fanouška tedy určitě dnes nastalo. Ale dobře prohrát na začátku sezóny, která bude dlouhá a vyrovnaná a dovolím si tvrdit, že body budou ztrácet všichni, třeba jako tuto sobotu – remíza VelMezu doma s Bránicemi (27:27), což je docela velké překvapení...

V neděli 4. 10. v 17:00 jedem do TELNICE, kdy si vyzkoušíme jejich novou halu. I přes posledních několik jasných vítězství nad našimi sousedy nečekejme nic lehkého. Nová hala dá domácím jistě nová křídla a je jen na našich borcích, aby odčinili dnešní prohru a složili tak úspěšný reparát z druholigové házené a potvrdili svou momentální regionální dominanci, na které jedna prohra s Bohunicemi nemůže nic změnit...

Komentář trenéra: