Pavel Víška |
| Muži
18.11.2023 TJ Sokol II Prostějov - TJ Sokol Újezd u Brna 22:28 (9:12)
Další "povinné" vítězství máme zdárně za sebou. Vyhráváme v Prostějově po velmi tvrdém zápasu rozdílem 6 branek, což se namlsanému újezdskému fanouškovi může zdát málo, ale to relativně
nízké skóre a těch 6 branek rozdílu, věrně odpovídá průběhu zápasu. Dnes to byly zejména výborné výkony brankářů na obou stranách, které daly celému zápasu jasný obraz.
Lehce hráčsky oslabeni, avšak s kotlem fanoušků čítajících dobrých 30 rowdies ve věku 16 až 70 let jsme početně téměř dorovnali domácí příznivce! Někteří s námi vyjeli na házenou snad poprvé po x desítkách let, a tak došlo na spoustu vysvětlování (třeba kdo jsou ti 2 muži v černém, což Ivo Roblík glosoval "no to jsou ti, co jsou vždycky špatní") a představování našich hráčů. Ten je Úježdák, ten je z Brna, ten je Hustopečí a ten, no ten přece chodí s tou, od toho ... aha, takže od teď to bude Nesnídal :-). Tímto se mlouvám se rodině Do.....ků, kteří také na zápas zavítali 😊 a Karle, ty mi to také promiň... Perličky z újezského kotle, už teď se rýsuje námět na samostatný článek na toto téma, protože to fanouškovství a kamarádství, které nám tady spontálně vzniká, má význam nejen sportovní, ale hlavně má velký společenský a mezigenerační přesah! Ale k tomu se vrátím až po posledním výjezdu do Kostelce za 14 dní, neboť jsem přesvědčen, že ten největší "fanouškovský cirkus" nás ještě právě v Kostelci čeká a možná (ale to lehce předbíhám) bude mít ten cirkus ještě pokračování i těsně po návratu z Kostelce...???
K zápasu samotnému asi takto. Vůbec, třeba na rozdíl od domácího zápasu s Hustopečemi, který byl z naší strany trochu laxní, to dnes nebylo špatné, tedy až na to proměňování vyložených šancí, ale o tom bude ještě řeč. Od první minuty je na nás vidět, že víme co hrát a jak hrát. Do spousty šancí se dostáváme rychle a lehce, žádné dlouhé rozehry a hluché herní pasáže, vždy jdeme co nejrychleji do zakončení a soupeře evidentně kombinačně přehráváme. Potud je to zcela v pořádku, taktickým plánem bylo jistě vytvořit si co nejdříve "pohodlný" náskok a tento pak jen udržovat až do konce. Jenže, tento náš plán zadrhává na dvou faktorech. Prvním je naše žalostná koncovka snad všech našich střelců, druhým faktorem je vynikající výkon domácího brankáře. Věčná otázka, udělali naši nemouhoucní střelci z brankáře hvězdu, anebo je ten brankář tak moc dobrý, že naše střelce dokáže takto "mazat"? Tady platilo asi obojí, domácí brankář nás mnohdy zcela viditelně vychytal (třeba několik chycených sedmiček) a moc dobře věděl, co dělá...
Výsledkem naší "střelecké impotence" je tedy hubené poločasové skóre 9:12, kdy ovšem i na naší straně Jirka Staňa v bráně předvádí hodně nadprůměrný výkon, zejména jeho dvojzákrok v podobě chycené sedmy i následné dorážky z brankoviště by jistě patřil do highlightů tohoto kola. V poločase druhém už svou kombinačně-herní převahu (mimochodem oceněnou i domácimi fandy) dokážeme častěji přetavit i do převahy gólové. Domácím začají docházet síly a my máme zápas plný fyzických střetů a dohrávek po odpískání více méně pod kontrolou. Zejména nepříjemná hra nejlepšího střelce domácích Jiřího Kosiny, je pro nás tou největší hrozbou, kdy tento hráč dokáže zakončovat nepříjemnými tvrdými střelami, často okolo hlav našich obránců, které si po předchozích vzájemných fyzických střetech s nimi občas doslova touto formou "vychutnává".
Poznámka k naší špatné střelecké koncovce (laxní zakončení, neproměňování tutovek), kterou vidíme již v několikátém zápase. Osobně si myslím, že naši střelci mají při zakončení podvědomně v hlavě jednu zrádnou myšlenku a sice, že budou mít šanci na reparát v případě nezdaru, a proto nejdou do zakončení s maximálním nasazením. My si totiž během každého zápasu vytvoříme milion šancí, v tom jsme opravdu excelentní. Tuto fázi hry máme zmáknutou a to nás letos dělá opravdu silnými. Vůbec to nemyslím nějak špatně, kdo hrál házenou tak ví, že je to podvědomně přirozené, těch střelců, kteří mají v sobě při každé střele ten zabijácký instinkt, těch není mnoho. A zkoušet a vymýšlet efektní zakončení je také přirozené – vždyť opak bývá nudou, je třeba bavit sebe, diváky... A jak z toho ven? Asi hrát více zápasů s těžkými soupeři a dostat sami sebe pod větší tlak na výsledek, pak si snad budeme více "vážit" každé vyložené šance a v podvědomí hráčů nebude rezonovat ta šance na možný reparát. S kvalitním soupeřem by k šanci na reparát totiž už nemuselo vůbec dojít, tam je třeba brát každou šanci jako tu poslední, která rozhoduje o všem...
9 zápasů, 9 výher, do konce podzimu zbývají 2 kola. V neděli 26.11. v 15:00 nás doma čekají Nové Bránice, tedy soupeř s podobným tvrdým fyzickým stylem házené jako Prostějov. Plná hala bude určitě hladová po další naší výhře, tak jim borci v neděli dejte, co si dav žádá a na poslední zápas do Kostelce budeme muset vypravit autobusy s fanoušky hned dva 😊!
STARŠÍ ŽÁCI ÚJEZD U BRNA SEZÓNA 24/25
Vážení fanoušci a příznicvi újezdské házené, dovolte mi, abych vám představil náš letošní tým...
20241012 3. kolo mistrovského turnaje v Újezdě u Brna (mladší žáci)
12.10.2024 3. kolo mistrovského turnaje v Újezdě u Brna(mladší žáci). TJ Sokol Újezd u Brna - Legata Hustopeče 25:10...
20241012 TJ Cement Hranice - TJ Sokol Újezd u Brna (muži) 33:38 (17:18)
I když mi to není zrovna dvakrát příjemné, pokud na náš venkovní zápas nejedu jako fanoušek a reportér, tak...